K prvnímu stripu musím doplnit, že moje katastrofická předpověď vyšla jen částečně, byť cesta nebyla jednoduchá. Zejména průjezd Prostějovem ukázal se být oříškem, město je plné uzavírek, jen chvílemi jsem zahlédla šipku vedoucí nás po objížďce a celou dobu jsem měla pocit, že projíždím Prostějovem kolem dokola a cik cak napříč, objížďka byla zvolená zřejmě s ohledem na nebohé turisty, aby se pokochali krásami města. Spadl mi kámen ze srdce, když jsme odtud vyjeli a šestým smyslem (značení bylo důmyslně zakryté stavebními stroji) našli správný směr další cesty. V závěru cesty jsme jen krátce bloudili přímo v Letovicích, neb jsme nemohli najít správnou odbočku k místu táboření, ale díky Katově neuvěřitelnému orientačnímu smyslu a neselhávající paměti našli jsme příslušnou uličku a sláva, byli jsme tam.

Postavili jsme stan - je to ten maskáčový na prvním obrázku - a relaxovali po dlouhé cestě.

Kato ulovil na své noze klíště a probodl ho dobře mířenou ranou nožíkem. Pomalu jsme se rozkoukávali a zjišťovali, koho tu známe a jaké nové lidičky teprve poznáme.