Horké zpravodajství o postupu mé přetěžké choroby :

Pondělí
2.00 - vážně musím na ten záchod? Ano, musím .
6.50 - děti, vstávejte, maminka zůstane ležet
7.05 - hergot vážně si Anička nedokáže sama připravit sojové mléko?
7.20 - měřím si teplotu, beru léky. Liána odmítá jít do školy, bo píšou pololetky.
7.30 - teplota normální. Nesmím to nikomu v žádném případě prozradit! V krku peklo. 
7.35 - Anička v pyžamku hledá oteplovačky
7.38 - Anička v oteplovačkách a vršku od pyžama hledá brýle
7.40 - poroučím Liáně, aby část svačiny, co si nachystala do školy, dala Aničce. Liána ječí.
7.42 - holčičky odcházejí do školy
7.45 - vařím si čaj, vylepšuji slivovicí pro větší léčebný efekt. Vytahuji kuře z mrazáku, snad ho dokážu upéct k obědu.
7.50 - čaj je horký. Jdu ustlat postel a vyvětrat. Jéé, my máme za oknem krásné rampouchy!
8.00 - vyfocené rampouchy jsou rozmazané. Znovu na to okno nepolezu. Čaj je tak akorát a hezky voní.

8.20 - dopila jsem čaj. Hned je mi líp!
8.35 - hrnek čaje se slivovicí nalačno je....osvobozující

.

.

.

.

19.00 - Liána hlásí, že jí není dobře. Teploměr ukazuje 37,1,  já mám 37,6. Beru si coldrex a jdu relaxovat k počítači, bo jsem z odpoledne přespaná.

Úterý
6.30 - to už je ráno?
6.35 - Liána odmítá vstávat, že prý je nemocná. Nevěřím ji a poroučím, ať se změří.
6.45 - Liána má 37,9. Dnes budeme skučet spolu.