Divná nálada na mě padla. Není to deprese ani splín, jen prostě divná nálada. Možná to bylo dnešní návštěvou kostela, možná písničkami, které poslouchám. Možná za to můžou neskutečně pitomé sny, které se mi v posledních dvou nocích zdály.  Až se skoro bojím večer lehnout do postele a usnout. Možná je to únavou z předešlých dní. Přemýšlím o věcech, o kterých jsem přemýšlela naposled v pubertě. Nebo když mi někdo blízký zemřel. Což je vlastně to samé. Asi bych už potřebovala najít nějakou práci, abych neměla čas myslet na hlupotiny. Zkoušela jsem různé metody, jak se z toho vyhrabat. Nepomohl alkohol, sladkosti, tělocvična, spánek, vana plná hoké vody.....možná bych jen potřebovala vypadnout, nejlépe někam do přírody. Už aby bylo jaro.