Dnes večer jsem si zašla vyfotit místní kickboxery. Vzniklo 192 většinou nekvalitních fotek, neb neustálé hemžení, kopání a boxování můj foťáček nestíhá. Přitom jsem náhodu blikla půvabný obrázek naší Anič, vlastně to už není Anič, ale svatá Anna:

sv. Anna

Touto cestou chci dceři poděkovat za to, že byla celou dobu naprosto vzorná, nezlobila, neotravovala a hezky si hrála. Vypila jenom jednu kofolu a dvakrát si zcela samostatně zašla na záchod, aniž by se dožadovala mého doprovodu. Dohromady  je to všechno  jasný důkaz toho, že děti (dokonce i ty moje) ve vzácných, převzácných chvílích dokážou být hodné.

hodné dítě v domečku