Všeobecná zdravotní pojišťovna vymýšlí pro své klienty různé příspěvky, novoroční balíčky a a jiné ptákoviny. Pro děti s celiakií například vymyslela na leden příspěvek 500,-Kč na bezlepkové potraviny. Nu, patnáct stovek na chodníku nejnajdu, tož jsem se rozhodla vyřídit vše potřebné a o příspěvek požádat. Na pobočce mě ochotný úředník poučil, že potřebuji potvrzení od lékaře a paragony od nákupu bezlepkové stravy. Zajela jsem si tedy na velký nákup, nechala si vystavit paragony, pro každé dítko zvlášť (prodavačky šílely), zaskočila k naší milé doktorce a hurá zpátky na pobočku VZP. Fronta před úřadovnou byla nehybná a dlouhá. Konečně na mě došla řada. Tentokrát na mě vyšla lehce vystresovaná úřednice, která lehce nechápavě hleděla na mé tři žádosti o příspěvek a na hromádku paragonů. Potom mi sdělila, že paragony mi nemůže uznat, protože z nich nepozná, že jde o bezlepkové výrobky. Zavyla jsem, neb paní obzvlášť tupě hleděla na paragon s nákupem výrobků Schar. Vysvětlila jsem tedy milé úřednici, že se jedná o světoznámého výrobce bezlepkových potravin. Optala se mě, jak to má vědět. Totiž ústředí VZP sice vymyslelo perfektní akci, ale své úředníky jaksi pozapomnělo proškolit a dát jim patřičné instrukce. Tvářila jsem se neústupně a trvala na platnosti paragonu, paní tedy začala kamsi telefonovat. Po několika hovorech se nakonec spokojila s mým čestným prohlášením, že se vskutku jedná o bezlepkové výrobky. Ufff. Radši nepočítám, kolik vlasů mi za tu chvíli na VZP zešedivělo.