Zažili jsme doma týden zimy. Radiátor v obýváku začal vinou zkorodovaného čehosi téct a tekl až vytekl. Pilně jsme sháněli našeho dvorního instalatéra, ten však neměl čas a my mezitím museli přestat topit.  Teplota v domě se brzy srovnala s teplotou venkovní. Ověřili jsme si, že jedním malým přímotopem vytopit sedmdesátimetrový byt se skoro třímetrovými stropy nelze. Dny jsme trávili mimo dům, na noc se oblékali do několika vrstev teplého oblečení. Na víkend už jsem musela děti odvézt k babičce (a já jela do Brna zahřát se pohybem). Nakonec manžel kdesi sehnal instalatéra náhradnho. Dorazil dnes dopoledne, opravil radiátor, zprovoznil topení a natropil neuvěřitelný čurbes. Šlechtí ho, že se to pokusil trochu uklidit. Už mi zbývá jen vrátit na místo knihovnu, kterou jsem musela vyklidit a demontovat kvůli lepšímu přístupu k topení, posunout zpět stůl s počítačem, vyčistit mokrý a špinavý koberec....A víte co? Se.u na to. Ať to udělá někdo jiný. Nebo ať to zůstane tak jak to je. Je mi to fuk.