Z lesa jsme šly rovnou na přilehlé hřiště. Je to jedno z nejlepších hřišť v okruhu dvaceti kilometrů, do lesa coby kamenem dohodil (do okna hájovny také), dokonce i houpačku pro mrňata tu mají, věc jinde u nás nevídanou. Anička řádila jak pominutá, přelézala z jedné prolézačky na druhou, houpala se, věšela, hrála si na hasiče, jen na tu miminčí houpačku jsem jí zakázala lézt. Před polednem jsme jely domů a Anička se ujišťovala,  že se sem brzy zase podíváme. Tož bať, že podíváme, však na druhém konci lesa je lanové centrum ....