A ještě pár dalších fotek, o kterých si myslím, že stojí za zveřejnění. Jen je potřebuji spojit nějakým blábolem, protože spolu navzájem nikterak nesouvisejí. Tedy na první je ta zmiňovaná zahrádka. Chodník se vine kamsi do křa, vpravo, tam, co zdánlivě není nic, jsou záhonky. Možná na nich i letos vyroste nějaká zelenina.

Další fotka je pro skalní milovníky kopretin - to jen abych nevypadala jako naprostý nelida, co likviduje každou kytku v trávníku. Ano, opravdu je to foceno na mém pozemku. Pravá nefalšovaná kopretina, živá, kvetoucí, nevypletá.

Dostávám se ke snímku pořízenému na procházce kterýsi slunečný  víkend. Anička zapózovala speciálně pro Sargo.

Malá vzpomínka na Beskydy - o všudypřítomném pylu už jsem tady psala. Teď jsem navíc objevila, že mračna pylu jsem zachytila i na fotkách. Ano, je to ten nažloutlý oblak vznášející se jako opar nad lesy.

Poslední fotka je tááák romantická - blikla jsem značně již pokročilý západ slunce jednou večer cestou z hospody restaurace.