Pátek jsem víceméně prospala. V sobotu se ozvalo svědomí a tenkým hláskem volalo, že bych se měla věnovat dětem a někam s nimi vyrazit. Nakonec z toho byla dopolední cyklovyjížďka po kraji. Jela jsem s Pepíčkem Aničkou, jen tak nalehko, v batůžku láhev s vodou, mapu a plyšového medvěda (ne, opravdu nevím, proč s sebou musím všude tahat plyšáka, to se zeptejte Anič). Anička celou cestu pilně komentovala "Tady jsme šli se školkou!" a nebo "Tady jsme byli na výletě v první třídě!" či ještě lépe "Jééé, kukuřice!" nebo "Jééé, višně!". Uši mě brněly po prvním kilometru. Projely jsme vesnicí, následovalo napínavé přeběhnutí frekventované silnice - docela nás vystrašily dva kamiony, které vysokou rychlostí řezaly zatáčku v protisměru, odskočily jsme strachy málem až do škarpy. Následoval průzkum silnice, na které chci v blízké době učit synka řídit, aby v září nenastoupil do autoškoly jako největší neználek. Silnice byla ve své první části pokrytá asfaltem, teprve dole u potoka se změnila ve vytlučenou kamenitou polňačku. Při povodních tudy šla voda, je docela možné, že předtím tak hrozně nevypadala, nás ale přinutila slézt z bicyklů a nejhorší úsek projít pěšky. Cesta mírně stoupala, hrubé kamení se změnilo ve štěrk a bahno, chvílemi se tím dalo i jet. Ptala jsem se Aničky, jestli chce jet dál či se vrátit, samozřejmě chtěla pokračovat dál. Z kukuřičného pole vyběhla srnka, dlouhým obloukem nás obíhala až zmizela v křoví u cesty, škoda, že jsem nestihla vytáhnout foťák, byla tak blízko! A to už jsme měly před sebou první chalupy další dědiny. Nechápala jsem, kudy jsme to sem vlastně přijely, no ještě že mám tu mapu. Nesčetněkrát jsem tudy projížděla autem, ale nikdy jsem si nevšimla, že je tu tolik silniček, cestiček a odboček. Domů jsme se vracely po hlavní silnici, z toho jsem měla trochu strach, ale Anička se vzorně držela při pravém kraji vozovky, stále svěží, stále plná zájmu a pilně komentující "Jééé, traktor!" a "Jéééé, to auto jede po poli!". Doma bácla dcerka kolo do trávy a letěla se ještě trochu pohoupat a zapinkat si balónem. Mě čekalo vaření oběda - no radši bych si lehla, byla jsem jakási utahaná.

džungle všude kolem