Stejně jako vloni, nebyla jsem letos dopoledne na Štědrý den doma. Rozdala jsem tedy ráno úkoly, vytáhla kapra z mrazáku (ano, letos jsem hluboce zklamala Aničku a nekoupila živého šupináče do vany) a odkráčela ke Smolíčkovu tatínkovi s pocitem, že moje dobře vychovaná rodina vánoční přípravy bez problémů zvládne. Jaké pak bylo moje překvapení, když jsem se krátce po poledni vrátila domů a vánoční stromeček stál pořád v kbelíku s vodou v průjezdu! Kato s Liánou, poháněni mým silným  hlasem, rychle stromek upevnili do stojanu a ozdobili. A já šla zpracovat toho kapra. Byl pořád zmrzlý. Do mikrovlnky se nevešel. Tak jsem ho zkoušela rozmrazit poléváním vlažnou vodou. Pořád byl zmrzlý. Nechala jsem ho ležet ve vaně a šla péct vánočku. Když Anička vešla o chvíli později do koupelny, zaječela, jak se lekla - bezhlavého kapra ve vaně nečekala.
Původně jsem vánočku chtěla připravit dětem už ráno. Jenže když mi krátce po páté začal pípat mobil, vypnula jsem ho, otočila se na druhý bok a spala dál. Ten projev lidské slabosti mi temné síly krutě odplatily. Nejprve nešlo zamíchat těsto. Povolala jsem svého silného muže, aby se činil, ale brblal, že to nejde utáhnout a že zlomí vařechu. Po muži míchal syn, těsto konečně přestalo trucovat a nechalo se zpracovat. Manžel poukazoval na to, že odřel tu nejhorší práci a že synek míchá jen díky tomu, že měl těsto kvalitně předpřipravené. Když mužové zmizeli z kuchyně a já se chystala vyklopit tu krásu do zbrusu nové formy na vánočku, keramické, tukem již vymazané a rýžovou moukou vysypané, zjistila jsem, že jsem zapomněla na rozinky. Zamíchala jsem tedy do těsta hrst rozinek dala to celé kynout do vlažné trouby a šla se věnovat v ten čas již rozmrazenému kaprovi. Za hodinu vypadala vánočka stejně, jako když jsem jí tam dala. Za hodinu a půl nepatrně zvětšila svůj objem. Po dvou hodinách mi ruply nervy a vánočku jsem dala péct. A já se šla vyrochnit do vany. Když jsem vylezla z vany, v kuchyni to báječně vonělo. Vánočka byla svrchu krásně zlatá, uvnitř ale syrová. Snížila jsem teplotu, vánočku zakryla alobalem a pekla dál. Dětičky se mě každou chvíli chodily vyptávat, kdy že už budeme večeřet a kdy se budou ježit dárky. Hlava rodiny usnula.
Po vánočce šel do trouby kapr, vytáhla jsem sváteční porcelán po předcích, Liána prostřela stůl a nachystala cukroví, Anička se převlékla do svátečních šatiček a vzbudila tatínka. Štědrý večer začal.