Opět přibyl další dílek do skládačky k pochopení a léčbě obsedantně-kompulzivní poruchy (dále jen OCD – Obsessive-compulsive disorder) u lidí, ale také u psů. Nový výzkum ukazuje, že psi postiženi touto poruchou vykazují podobné strukturální mozkové abnormality, jako lidé s OCD. Testování naznačuje, že další studium úzkostných poruch u psů může pomoci najít nové terapeutické řešení za obdobných podmínek u člověka.

Tento článek publikovala veterinární univerzita Tufts University v čele s doktorem McLeanem a doktorem Dodmanem. Doktor McLean uvádí, že příčiny OCD, která postihuje asi 2% populace, nejsou ještě zcela dobře známy, a to i když jsou celkem přesně diagnostikovány a mapovány již po celá desetiletí. "Lidé s poruchou OCD často vykazují opakující se nutkavé chování nebo přetrvávající "hlodavé" myšlenky, které jim výrazně zasahují do každodenního života," vysvětluje doktor McLean. ( pozn. - Obsese znamená nějakou chorobnou představu, kompulze pak nutkavé chování pod vlivem této představy, například neustále mytí rukou, strach z bakterií – nedotýkaní se rukou dveřních klik, podávání rukou, přeskakování prasklých dlažebních kostek atd.). "Pro jedince, kteří trpí OCD je zapojení se do běžného života extrémně náročné. (Více o OCD zde a "ukázkou" takového chování byl například dobře známý chlapík z detektivního seriálu Můj přítel Monk). Psi, kteří trpí touto poruchou vykazují "obdobné" (psům ekvivalentní) chování jako lidé s OCD, například si honí kolem dokola ocásek nebo se do něj sami zakusují, zakusují se ale i do vlastních tlapek, protože pro ně předstvují konkurenta nebo hrozbu, vykazují neustálý strach z neexistujících podnětů,bezdůvodně chňapou kolem sebe, štěkají, kňučí ve snaze zahnat domnělého nepřítele a stávají se tak nevyzpytatelní a tím i nebezpeční nejen pro sebe, ale i pro vlastní okolí," dodává McLean.

Výsledky výzkumu ukazují, že psi s obsedantně-kompulzivní poruchou mohou poskytnou nový vhled a porozumění této úzkozkostné poruchy u lidí. Psi totiž vykazují stejné charakteristiky chování a reagují na stejné medikamenty, ale také se u nich objevuje stejný genetický vzorec této poruchy jako u lidí. "Už také víme, že psi mají stejné "konstrukční" mozkové abnormality jako osoby s poruchou OCD," říká doktor Dodmane. Výzkumný tým zkoumal celkem šestnáct dobrmanů (dobrmani trpí OCD nejčastěji) z čehož polovina trpí obsedantně-kompulzivní poruchou. Při porovnávání snímků mozku těchto osmi dobrmanů bylo zjištěno, že mají oproti zdravým jedincům celkově vyšší objem šedé mozkové hmoty a nižší hustotu šedé hmoty v přední části mozku u tzv. vláken bílé mozkové hmoty (mozkový trámec), což dokazuje korelaci se závažnosti rysů v chování. Stejné výsledky byly vykazovány také u lidí trpící OCD. "Bylo velmi zajímavé a užitečné využít zobrazovacích technik pro diagnostiku lidských poruch mozku s cílem lépe porozumět biologickému základu pro úzkostné kompulzivní poruchy u psů, které mohou vést ke zlepšení léčby u lidí a u psů s touto poruchou,” řekl McLean. "Psi, u kterých si nedokážeme vysvětlit nežádoucí chování, bývají často označování za špatné a agresivní, nicméně je důležité odhalit a ukázat biologické základy pro toto chování. Věda založená na důkazech zkoumání je slibným a důležitým přístupem k pochopení chování nejen psů, ale všech živočišných druhů," dodává závěrem doktor Dodman.