Mnoho psů je často stresováno pokud jsou ponecháváni sami doma a často to také dávají patřičně najevo např. štěkáním, ničením věcí nebo vykonáním potřeby ve vašem bytě. Česrstvý výzkum, který byl publikován 12. října tohoto roku v časopise "Současná biologie", ukazuje, že  tento druh chování, které nazýváme separační úzkostí, je velmi častou příčinou tzv. pesimistického chování.

Je známo, že lidské emocionální pocity působí na posuzování a úsudky: šťastní lidé jsou schopni brát okolnosti více s nadhledem a v pozitivním slova smyslu, "říká Dr. Mike Mendel z univerzity v Bristolu. "Zdá se, že tyto emocionální pocity mohou být přenášeny i na psy, kteří se právě chovají úzkostně, když jsou o samotě doma.Toto chování, které sebou přináší nervozitu, může odrážet tento základní negativní duševní stav psa.Nové poznatky také také poukazují na to, že někteří psi mohou být náchylnější k úzkostné reakci oproti ostatním psů, kteří byli taktéž ponecháni sami doma, jelikož vše záleží na momentálním rozpoložení a náladě vašeho psa. To je velmi důležitý poznatek, protože díky reakci v závislosti na separaci můžeme předem určit, u kterého psa se bude projevovat či vyvinout depresivní chování a naučit se jak s těmito psy vhodněji zacházet, abychom jim zajistili dobré životní podmínky.

Vědci provedli studii se 24 čtyřnohými mazlíčky mezi nimiž byly zastoupeny jak feny, tak psy, kteří byli nedávno rozmístěni do dvou opatrovnických zařízení ve Spojeném království. Každý pes byl nejprve testován na chování - reakci z odloučení. Výzkumník byl s každým psem v izolované místnosti po dobu dvaceti minut. Následující den přivedli psa zpět do místnosti, kde s ním výzkumník pobýval pět minut a poté odešel, zatímco chování psa bylo snímáno kamerou. V průběhu oních pěti minut vědci zaznamenali štěkání, škákání na nábytek a skákání na dveře. Toto chování se opakovalo u každého psa v různé míře v závislosti na dané povaze jedince.

Aby bylo možné studovat chování a rozhodování stejných psů, výzkumní pracovníci vytrénovali psy tak, že když byla miska s jídlem umístěna na jednom určitém místě v místnosti, znamená to tzv. pozitivní stanovisko a miska, která byla prázdná a umístěna do jiné oblasti vyvolávala negativní stanovisko. Výzkumníci poté umístili misku v nejednoznačných místech, tedy jinak než byli psi doposud zvyklí. Psi, kteří rychle běželi s očekáváním odměny - jídla k misce aniž by rozlišovali jednoznačnost umístění, byli poté klasifikováni jako relativní "optimisté", kdežto psi, kteří k misce nešli a to i přesto, že věděli, že mohou očekávat odměnu, byli naopak vyhodnoceni jako "pesimisté". Na základě těchto dvou behaviorálních výzkumů bylo zjištěno, že psi kteří se chovali "pesimisticky", tedy nerozhodovalo u nich, zda-li měli misku prázdnou či plnou, projevovali intenzivněji i úzkost s odloučení, která se odráží v jejich chování.

Výsledky poukazují na to, že chování označované jako "problematické" samotnými majitely těchto psů, má pro tyto mazlíčky obrovský emocionální význam, i když chování není samo o sobě tímto způsobem vyjádřeno, dodávají vědci. Mendel také dodává, že výsledky naznačují, že "optimistické vs. pesimistické" rozhodování může být novým cenným ukazatelem poznání živočišných emocí.

Někteří majitelé se domnívají, že psi, kteří vykazují úzkostné chování - separační úzkost a nervozitu, jsou pouze dočasně v "obavách", které časem přejdou a nesnaží se s tímto problémem nic dělat. Separační úzkost vyžaduje "speciální" dlouhodobý přístup majitele ke psovi a hlavně trpělivosti a pochopení.