2. – 9.7.2022
Karlovy Vary hotel Astoria *
Stejně jako loni jenže v jiném čase jsme zavítali na festivalový týden do lázeňského hotelu Astoria na Mlýnské kolonádě.
56. KVIFF se letos konal jako všechna léta před pandémií, a sice první týden v červenci, proto jsme si i my na tento týden objednali procedury ve stejném hotelu jako loni.
Měla jsem vybrané 4 filmy a 2 dokumenty a doufala, jsem, že nám to Ondrova kamarádka Míša z vinotéky opět zajistí u své sestry prodávající na festivalu lístky jako loni, jenže bohužel měla Míša jen omezené možnosti a máme stejný vkus na filmy, tudíž na dva mnou vybrané filmy a dva dokumenty šla ona s manželem a my jsme se dostali pouze na dva filmy. Nevadilo, na US dokument o vraždě slovenského novináře Kuciaka, údajně skvělý, a na náš dokument "Můj otec kníže" , údajně dost hrozný očima ublížené feťačky - dcerky K. Schwarzenberga, si počkáme do jejich uvedení v tv, na komedii Velká premiéra s Krobotem, Janžurovou, Šimčíkem, Melíškovou atd. bychom mohli už 21.7. do kina, ale po shlédnutí debaty o filmu se všemi jmenovanými protagonisty na Divadelním náměstí (dále jen DN) ve středu k večeru si taky raději počkáme, až to poběží v televizi, nijak extra nás to nezaujalo, nejvíc mě mrzí, že jsem se nedostala na premiéru filmu Hranice lásky, kde se podílela na scénáři a hlavní roli hrála Hana Vágnerová a z besedy na DN a z její návštěvy u Honzy Dědka před dvěma týdny jsem pochopila, že by mě možná film i zaujal.
Jediné dva filmy, které jsme viděli, bylo v pondělí v Puppu od 13h česko-slovensko-polské Slovo, a v pátek v Kongresovém sále Thermálu izraelský film Amerika. Na Slovo jsem se moc těšila, protože se mi líbí projev Martina Fingera a předem jsem četla, že jeho výkon v hlavní roli je excelentní, a taky že byl a dostal za to v sobotu při závěrečném ceremoniálu i cenu poroty. Cenu obdržela i Beata Parkanová za režii filmu, takže úspěch. Nám se film zpočátku zdál dost rozvleklý, ale líbil se mi a potřebovala bych ho vidět ještě minimálně jednou jako všechny dobré filmy, které jsem kdy viděla.
Jestli se nám zdálo Slovo rozvleklé, proti filmu Amerika byl film velmi akční ☹. Amerika se líbila víc mně než Ondrovi, který chvílemi spal, ale i já bych děj nacpala do hodiny a čtvrt maximálně, nekonečné záběry na cokoli zabraly asi 2 hodiny.
Jinak jsme na DN shlédli besedu k minisérii Vejdělkových televizních povídek, které poběží na podzim v tv a byla přítomna Eliška Balzerová, režisér Vejdělek, Anna Fialová, Marek Epstein jako scénárista a Robert Sedláček jako producent, kousek debaty o filmu Banger o feťácích, které hrají mladší Bendig a Adam Mišík. Pokaždé jsme našli sezení se stolkem, pokaždé Ondra měl s sebou tašku s Proseccem a dvěma sklenkami a pokaždé nám moc chutnalo a bavilo nás to.
Od neděle do úterního rána jsme nemohli na náš "dvorek", což je již podruhé Mlýnská kolonáda a Ondra si tam rád popíjí svoje oblíbené prameny, zatímco já si tam v rohu na lavičce dávám cigárko, jelikož byla celá Mlýnská uzavřena pro soukromou pondělní párty. Byla to podle festivalových novin největší párty celého týdne, kterou pořádala UniCredit Bank a my jsme na ni koukali jen z oken našeho pokoje ve 4.patře, kdo prý něco v showbusinessu znamená, nesměl tam chybět, nás to spíš omezovalo a štvalo. Je z toho pár fotek z okna, nikoho jsem nepoznala, neboť ti nejznámější osobnosti (Havlová, Bohdalová a vlastně kdokoli, kdo ve Varech v to pondělí byl .....) seděly ve velkém kulatém altánu na kraji kolonády, kam nebylo z oken vidět, ostatní hosté stáli u stolečků po celé kolonádě a jedli pili hodovali a v noci pak tančili a řvali a do 02h se krásně bavili za hlasité hudby. Dvě hodiny večer hrál a zpíval italský zpěvák Al Bano, kterého vůbec neznám, ale našla jsem si jeho jméno a známými světovými hity rozparádil většinu hostů..... 😊 Já jsem z okna obdivovala spoustu krásných společenských rób, což mě pochopitelně baví.
V úterý od brzkého rána (cca od 5h) nám pod okny jezdili čistící stroje, spousta uklízečů zametala a řvali na sebe a tak to byla i naše nejkratší noc týdne ☹. Ale od té doby už jsme "náš dvorek" mohli užívat jako loni.
Protože jsem potřebovala nutně nějaké drobné nákupy, vyrazili jsme ve středu mimo festival do "normálních" Varů, nakoupili jsme si nějaké sýry a chleba k večeřím v Bille, něco v DM a šli si sednout na pivko (O) a spritz jménem June Peach z Prosecca, broskvového ginu a sody a spousty kousků broskve (já) na jednu ze zahrádek směrem k autobusovému nádraží. Přišel se tam posadit Pavel Nový a Gerendáš a tak jsem se po dlouhém váhání s nimi taky vyfotila s tím, že dcera se chlubívá, jak s Novým jezdí za SEZNAM do Zlína na festival, tak tentokrát se pochlubím já jí ..... Nechal Radku pozdravovat a mám dvě fotky, na kterých jsem příšerně, ale bylo mi líto je smazat, jak to dělám s většinou svých fotek....
Ve čtvrtek od rána pršelo a ochladilo se, tak jsme nic neplánovali, jen jsme byli zvědaví na 17 hod., kdy po "naší" Mlýnské měli běžet číšníci podle vzoru Vrchní prchni. Vzali jsme si tedy naši další dávku Prosecca pod stříšku na lavičku na kolonádu a skutečně se akce konala a já jsem ji v rychlosti natočila na mobil.
Od 18h v Innogy baru na Mlýnské zpíval hodinu Václav Noid Bárta, jeho vlastní tvorba návštěvníky moc nezaujala, tak se ptal publika, co chtějí zazpívat a byl velmi flexibilní a kreativní a kde neuměl slova, vypomohl si svými a tančil jako Michael Jackson a zpíval jako Střihavka i jako Marie Rottrová, říkal, že má teď výhodu z Máme rádi Česko i ze ZOO, kde hraje nebo zpívá cokoli od kohokoli.
V pátek jsme byli odpoledne s Míšou, které už odjel manžel Martin, na dobré večeři, a následně na filmu Amerika. Tím mi ale unikla beseda o 3. řadě Případů 1. oddělení s Vetchým, Marešem a Malindou na DN, ale všechno se zvládnout nedalo. Taky jsem měla napsáno na pondělí od 21h na Vřídelní kolonádě T. Kluse a J. Svěráka s jejich muzikálem Branický zázrak, ale byli jsme večer už tak ucabrtaní, že se nám nechtělo znovu oblíkat a jít k Vřídlu.
Vypsala jsem si, koho jsme během týdne potkali nebo aspoň zahlédli na trase mezi hotelem a Thermálem nebo hotelem a Puppem: Jákla, Budaře, Dana Bártu s manželkou, Osmani Lafitu s manželem, Pavla Šimčíka, Hřiba s manželkou, Hřebejka.... 😊 Nikoho jsme ale na rozdíl od jiných lidí neobtěžovali, s nikým se nefotili, jediná výjimka byli ti dva, kteří seděli na stejné zahrádce jako my, a pak kandidátka na prezidentku Danuše Nerudová, která tam měla stánek s podpisovými archy a chtěla se fotit sama 😊.
Procedur jsme měli na rozdíl od loňska jen každý 10 (loni 18), čímž ale jsme nemuseli vstávat tak brzy jako loni, většinou první začínala v 8.45h, takže jsme se stihli spolu i nasnídat. Hned v neděli jsme si domluvili na recepci, že bychom raději využili polopenzi na snídaně a obědy místo původně dohodnutých večeří, bez problémů. Ondra měl 4x uhličitou koupel, ale dvakrát za sebou mu údajně protivná sestra vynadala, že špatně leze dovnitř do vany nebo ven z vany a od té doby už nešel a raději si přispal. Já jsem ji absolvovala jen dvakrát. 4x si nechal lékařem napsat parafango, co byl horký zábal na kolena a loni mu to dělalo moc dobře, 2x solnou terapii.... Já jsem to měla různorodější, parafango na kolena taky dvakrát, ale dvakrát klasickou masáž, jednou reflexní masáž, ta byla super, jednou solnou terapii a dvakrát jehličky do beder jako pneumopunktura.... Vše bylo moc příjemné, kromě toho jsme letos využili několikrát i wellness, Ondra hlavně z důvodu, že se nevešel do dveří u sprcháče v koupelně na pokoji, byl tam skutečně úzký prostor 😊.
V bazénu se střídaly vířivky – různé stupně v různých částech bazénu, mně nejvíc bavil protiproud na plavání, vedle byla normální a bylinková sauna, Kneippův chodník s kamínky.... V pátek si Ondra vzal plavky a župan a vyrazil si naposledy užít wellness a osprchovat se, ale vrátil se za chvíli s tím, že paní u wellness mu položila otázku "a kam jdete vy?" a když odvětil, že do bazénu, sdělila mu, že má přijít v 15h, do té doby je tam placený aqua-aerobik, tak jestli si chce zaplatit hodinku..... 😊 Bylo to na kartě k pokoji, ale nečetli jsme to...
Na rozdíl od loňska bylo lepší počasí, do čtvrtka teplo, ale ne nějak nesnesitelné vedro, čtvrtek pršelo, ale zas ne vytrvale jako loni, bylo relativně pořád teplo, v pátek se dost ochladilo, ale k večeru opět vysvitlo slunce.... Domů jsme v sobotu jeli za příjemného mírně podmračeného nebe .....
Při cestě do Varů jsme nejdřív opět zajeli do Kyselky k minerálnímu prameni, načepovali jsme plnou tašku petlahví, jak to měl Ondra vymyšlené, a pili jsme je tam celý týden, následně jsem opět zajela v nervech přímo na pěší zónu před hotel, byl to druhý den festivalu a po úzké silničce chodila spousta lidí, jezdily neustále BMW s festivalovými akreditovanými hosty, koňská spřežení a "tuk-tuky", cyklisti atd., ale zvládla jsem to jako loni, s portýrem Ondra vynosil do recepce zavazadla a odjela jsem do Drahovic k penzionu A Dallia, kde jsme kdysi spávali, nacpala se mezi dvě auta a dolů k hotelu jsme sjeli Uberem, za celý týden nás naštěstí nikdo neodtáhl, žádnou cedulku za sklem jsme nenašli. Při odjezdu v sobotu jsme nacpali všechna zavazadla do objednaného taxi před hotelem, který nás zase k autu dovezl.
Kuchaře v hotelu od loňska bohužel nevyměnili anebo mají všechny stejné, stále neumí nakrájet maso ani drůbež a zpracovat ho tak, aby se dalo normálně jíst, brambory několikrát polovařené, omáčky nechutné, já jsem si raději brala jen polévky a pak saláty a sýry, kterých měli velký výběr... Snídaně měli dobré pro oba, jogurty sice jen dva, ale dobré a do nich jako loni směs z borůvek, rybízu a jahod, různé müsli a křupinky i sušené ovoce..... Mají tam i různé sirupy na lívance nebo amolety jako javorový, datlový a čekankový.
Celkově bych dala týdnu ve Varech známku 8.