Kráčela jsem ulicí

a z výlohy na mě zíral

odraz mé dny rušící,

zmačkaný a stále zíval.

 

Oběť toho odrazu

jsem a vůbec nenadělám

nic! Přicházím o krásu,

vinný opar ze mě stoupá.

 

Kdo hledá pravdu ve víně,

bývá často na vině.

 

Cesta se uzavírá

pod hladinou alkoholu.

Naděje snad umírá?

Ne! Já odrazím se znovu.

 

Otevřeně přiznávám,,

má řešení byla chybná.

Nyní šnorchl dostávám

a už zase volně dýchám.

 

Kdo hledá pravdu ve víně,

bývá často na vině.

 

Mohlo mě dřív napadnout,

při hledání východiska

lepší láhev převrhnout

a zůstat jako bytost lidská.

 

S grácií a ambicí

lépe situace řešit,

zůstanu vždy nad věcí,

výloh přestanu se děsit.