Osmělila jsem se připojit k řetězáčku o knihovnách a navázat na Hablinu (nevadí, Hablino?).

Začnu knihovnou svou. Spíš jejím torzem, protože i po 10letém manželství mám většinu svých knih u rodičů a knihy stěhuji po jednotlivých kusech, dle toho, kterou knihu zrovna potřebuji, nebo po která se mi zasteskne.
Podle toho vypadá i aktuální výběr - od klasiky až po červenou knihovnu .






Jinou kapitolou je knihovna dětská. Je mnohem obsáhlejší, než ta dospělácká. Děti dostávají nové knihy při všech možných příležitostech a občas i jen tak. Mimoto dědí knihy, které jsme měli já i manžel jako děti a radostně si přináší nové "úlovky" z návštěv u prarodičů. Není, divu, že jejich současná knihovna už začíná praskat ve švech .




K mé velké radosti mají obě děti ke knihám kladný vztah a obzvlášť milují předčítání před spaním. Výběr knihy, která by se hodila pro pětiletou holčičku a zároveň pro osmiletého kluka, býval pro mě tvrdým oříškem. A navzdory tomu, jak mám obě děti ráda, nikdo po mě nemůže chtít, abych na sklonku každého dne předčítala zvlášť pro něj a zvlášť pro ni .
Naštěstí předškolačka projevila velký díl přizpůsobivosti a inteligence, takže ve svých pěti letech je schopna poslouchat příběh o Vinnetouovi. Podle jejích doplňujících otázek během čtení je znát, že rozumí, o čem je řeč a baví jí to stejně jako brášku.
Díky Vinnetouovi se u nás rozběhla i nová sběratelská vášeň pro figurky Indiánů, zálesáků a greenhornů :-). Zatím máme (samozřejmě) Vinnetoua a školák už má políčeno na Sama Hawkinse a jeho mezka Martu :-). V pondělí po škole je půjdeme koupit:-).





VINNETOU



A Vinnetou :-)

A další :


Vinnetou ve svém přirozeném prostředí. /My jsme tenkrát před lety věděli, že děti tento koberec jednou docení :-) /



Sam Hawkins



Old Shatterhand a grizzly :-)