Na netu najdete kopu návodů, nápadů, inspirací a rad, jak, proč, kde, do čeho nebo kdy psát deník. Proč by tedy tenhle článek měl být jiný? Není. Jenom jsem ho prostě psala já. Lol. Tenhle rok budu asi nějaká upřímná.

Papírový deník si prostě musíte vést, protože...

1. Je to váš kámoš. A někdy i jediný. Jsou prostě dny, kdy bezmyšlenkovitě bloumám městem, mám brutálně pochmurnou náladu a rozhodně se mi nechce to na nikoho házet. Tak se z toho vypíšu. A pak si to druhý den po sobě přečtu a preventivně se s ním plesknu po tváři, protože jsem měla myšlenky jak nějaká omezená zdeptaná koza. A další den to přijde znovu. A  takhle pořád dokola. Krása.

2. Vidíte svůj posun. Někteří se smějí tomu, co  napsali před rokem. Já se směju tomu, co jsem napsala včera večer. Ne, vážně. Vidím v tom potencionální nástroj, jak sám sobě ukázat, že v životě opravdu jdete kupředu. Že vaše starosti přichází a odchází. A obrovské překážky a problémy se za týden stávají neviditelné skvrny v mlze.

3. Poznáte sami sebe. Jo jasně, jste sami se sebou každý den od rána do večera, není možnost, jak sám od sebe odejít, tudíž se tak nějak už nejspíš znáte. Jste na omylu. Deník vám někdy ukáže, jak příšernej jste vlastně člověk. Pokud budete psát skutečně upřímně, zjistíte, jaký máte špinavý myšlenky a hnusný nápady a ošklivě soudíte okolí nebo jak často myslíte na různý prasárny. A věřte nebo ne, svěřit to deníku je neskutečná úleva. Každej jsme takovej, jenom málo kdo si to přizná. A deník to snese.

4. Psát rukou uklidňuje. Jako zkusit to můžete i nohou, úspěch ale nezaručuju.

5. Z agresora se stane beránek. Jestli si skutečně dovolíte do deníku psát cokoliv vás zrovna napadne, nežinýrujte se pořádně vyřádit. Můžete ho vzteky rozcupovat, rozstříhat nůžkami, rozbodat nožem, počmárat černou tuší, počůrat... Je to jenom vaše věc. Jenom se musíte včas zklidnit. (Tuto aktivitu jsem ještě nikdy nezkoušela, protože na to mám své deníky až moc ráda, ale prostě si představuju, že to určitě funguje :D)

6. Vaše vnoučata si budou myslet, že jste byli cool. Cosi budeme. Když deníky v záchvatu strachu nespálíte, nepohřbíte, nehodíte do řeky nebo nedej bože nesníte (to je podle mě nejúčinnější způsob likvidace), tak jednoho dne zemřete a někdo je najde. Už vám to může být jedno, že jo. Ale dotyčný se pěkně pobaví nad vašimi starostmi, v jeho očích se stanete opět téměř hmatatelnou osobou. A třeba mu to pomůže vyrovnat se sám se sebou.

7. Začnete být nejlepší ve hře na schovku. Najednou objevíte ve svém vlastním domě ty nejmenší skulinky a tajná místečka, do kterých se dá nacpat deník, že se tomu sami budete divit. To znamená, že budete i mistr ve hře na schovku. Budete schopní schovat všechno a všude, včetně sami sebe. Kdybyste někdy byli třeba pašeráci drog nebo pěstitelé mařky, tahle vlastnost se vám může hodit.

8. Nezapomenete, že v neděli jste prali ponožky a spálili kuře. Tyhle banality, který jsou teď podle vás absolutně zbytečný na to, aby byly zapsaný do deníku, vám v pozdějším věku připomenou, že váš život byl sice plný úža zážitků (jako je rození dětí, dovolená na Bahamy, promoce, povýšení, nový fáro, rozchod, rozvod), ale taky byl absolutně všední. Bez deníku byste zapomněli, že vám 13. května sousedův pes pochcal nově zasazený pivoňky nebo že jste 12. listopadu uvařili svojí první svíčkovou.

9. Naučíte se pozorovat zvenčí. Do deníku zapisujete, jako kdybyste byl kameraman, co zaznamenává každý pohyb vzduchu a vás se to v podstatě netýkalo. Dostanete odstup, kouknete se na situaci z jiného úhlu, přehodnotíte a máte možnost efektivní reflexe. Proč si jinak myslíte, že psychiatři doporučují svým klientům psát si deník? Je to super nástroj, jak na sebe zasvítit jiným světlem. 

10. Způsoby, jakými si psát deník, je nekonečně mnoho, jenom si prostě musíte najít ten svůj. Vyzkoušet můžete třeba nikdy neposlané dopisy, vložené fotky s komentáři, odpovídání na otázky, jednovětné zápisy z jednoho dne, věci, za které jste vděční, věci, které jste ten den zmamlasili nebo se vám naopak povedly, deník pro vaše dítě, deník pro vaše imaginární ještě neexistující dítě, deník, ve kterém sami sebe děláte v lepším světle, deník plný obrázků, deník plný samolepek, papírový, elektronický, deník vašich nočních snů, deník vašich nočních erotických snů, deník přání, cestopisný deník, kulturní deník, hubnoucí deník (nedoporučuju, přináší zklamání), deník, do kterého budete psát jenom v případě nejhlubší deprese nebo naopak největší euforie, deník jako seznam lidí, které nesnášíte a kteří vám ublížili (nezapomeňte připsat návrh, jak tyhle lidi potrestat - smažení v pekle, umlácení vrbou mlátičkou, pískání v uších až do konce života,...), deník pro vašeho psa (když nemáte psa, vždycky se můžete nějakého vymyslet), deník jako velké obrazy na plátnech, deník jako nálezy od lékařů (lol, to už je moc divný), deník o tom, jak nesnášíte svojí práci. Anebo to může být takový ten klasický deník, kde napíšete datum, začnete Milý deníčku a píšete, dokud nedostanete křeč do ruky.