kolik věcí se kolem mě děje! Mně prázdniny (a teď mě budete nenávidět) začaly už v polovině června. Cítím v kostech, že tohle léto bude super. Protože posledních 14 dní nemělo chybu. Nedělám nic převratného, jenom jsem tak nějak spokojená. Vše plyne tím správným tempem.

- Byla jsem na úžasném divadelním představení - Šašek a syn. Lístky jsme koupili už v lednu. Ten den se mi do divadla příšerně nechtělo, neměla jsem nic na sebe a byla jsem otravná jak osina v pr*eli, ale divadlo mě rozptýlilo. Viděla jsem Polívku naživo, viděla jsem juniora Polívku naživo (jako klidně bych ho snědla, kdyby mi to dovolil) a konečně jsem po dlouhé době viděla pořádný divadlo. Jako fakt divadlo. Divadlo s velkým D. Já i mamka jsme snad poprvé v životě nelitovaly těch nemalých peněz za lístek. Studio 2 jede!

zdroj

 

- Viděla jsem v Rudolfinu výstavu Stojaté vody. Je zadarmo, my šli zrovna okolo, takže nebylo co řešit. Byl to mega zážitek. Hororová výstava s prvky temnoty, šokuje to a má to neskutečnou atmosféru. Něco je brutální, něco bizardní, něco krásně temný. Doporučuji moc! Sestra tam se mnou šla, ačkoliv tam byla už dvakrát a zase se jí to líbilo. A mně taky.

Ještě nikdy jsem nic podobného neviděla.

 

- Poprvé na running sushi. Se sestrou sushi milujeme. K smrti ho milujeme. A running sushi jsme v životě nezkoušely. Byly jsme jak malé děti u vánočního stromečku, příjemně jsme se přejedly (čti - přežraly se, ale nebylo jim špatně) a rozhodně půjdeme znovu. Někdy.

S avokádem.

S lososem.

S kaviárem.

Krevety, nebo co to vlastně bylo... Ale tohle nám chutnalo snad nejvíc.

Teplé sushi. Zvláštní, ale proč ne :-). 

 

- Mám piercing. Wohou. Rozhodly jsme se se ségrou jen tak z ničeho nic. Já sice nejsem takový ten "piercingotetovací" nadšenec, ale na určitých místech se mi to líbí (teda mně se vlastně piercing hrozně nelíbí až na některá místa na uchu). Jednou jsem si nechala přidat další dírku vedle té náušnicové (asi v 15 letech), ale v životě se mi to nepodařilo zahojit, takže jsem to vzdala a nechala si to zarůst. Trochu mě to mrzí, protože až teď zpětně jsem zjistila, že jsem se o to měla starat a hlavně to nechat řádně zahojit. Teď jsem si nechala udělat helix piercing (můžete si to vygooglovat :D a zklamu vás, bradavky to nejsou). Udělala jsem další zásadní chybu svého života - nechala jsem si to nastřelit pistolí. Jsem kretén, protože až doma jsem zjistila, že náušnice nastřelené pistolí se skoro nikdy nezahojí, je to nehygienické a nebezpečné a bla bla bla, takže jestli mi to bude zase hnisat, vyndám to a nechám si to napíchnout profesionálně jehlou. Možná. Nebo se na to všechno vyprdnu a budu nosit jenom obyčejné náušnice. A bude klid. Jenom jsem tím chtěla říct, že teď jsem pořádná drsná rockerka, protože mám díru v chrupavce. Takže bacha na mě. A komu se to nelíbí, ať si dá růži do polívky, jak by řekla moje babička :D. 

 

- Byla jsem na skvělém filmu - Ramen bistro a zaregistrovala jsem se do Klubu filmového diváka. Jsem oficielně brána jako filmový labužník. A na ten film se rozhodně musíte podívat, jestli jste labužník (teď mám na mysli toho na jídlo). Budete slintat od začátku do konce. Jo a ramen jsem stále ještě neochutnala. To musím napravit!

 

 

- Babička oslavila narozeniny a Julie jí upekla dort. Trochu mi ujela ruka s kakaem, takže byl lehce kakaovější než jsem původně chtěla, ale všem chutnal. Nejlepší na tomhle dortu je, že v něm není žádný máslový krém. Jenom lehký kakaový korpus a tvarohový krém (nebo mascarpone nebo jogurt, prostě co má člověk rád), takže nikomu to nezabetonuje žaludek. A návštěvě chutnal. Snad nekecali.

Lepší fotku nemám. A abych se nechlubila cizím peřím - Julie vyráběla materiál, sestra zdobila :-). 

- Vyměnila jsem libry. Je to definitivní. Naše cesta do Londýna se uskuteční a já z toho začínám vyšilovat. Hodně. Ale nejprve budu muset přežít Tatry. Puf.

- Na oslavě jsem po dlouhé době viděla mé dva milované bratrance (náležitě jsem toho staršího zmasakrovala lochtáním a mladšího pusinkama). Před pár dny se mi narodila první sestřenice. Tak už nejsme se ségrou jediné holky v rodině. A dávno už ani jediné děti v rodině. Začíná se nám to pěkně rozrůstat.

A vůbec je všechno v pohodě a cool, teda až na opožděný článek. Příští sobotu to rozhodně opět nestihnu. Začínám si na ty neděle zvykat. No co už nadělám.

Pěkné léto všem!