Haha, schválně, kolik z vás si myslelo podle nadpisu, že jsem chytla Mowovy móresy s nahotinkama? :D

Moc tu o hudbě nepíšu. Teda píšu, ale nikdy jí nevěnuji celý článek. Jenomže tentokrát jsem zjistila, že jsem narazila na něco absolutně neobvyklého. A musím to popsat slovy, aby to získalo pevnou podobu... Zjistila jsem, že to tak často dělám. 

Na novou hudbu většinou narazím díky filmům a seriálům. Takhle jsme objevila mojí milovanou Auroru, která vypadá, jako kdyby na naši zemi spadla z vesmíru, na křehkou Agnes Obel, která se svou čistě ženskou kapelou dokáže vytvořit hudbu, která mě krájí zaživa nebo na skladatele Oskara Schustera, který skládá neskutečně jemné kousky.

Ale narazila jsem i na písničku, která zní, jako kdyby ji napsal sám satan. Hlas té zpěvačky není podle mého názoru nijak neobvykle zabarvený, chvílemi mi dokonce přijde "nevyzpívaně", tak jako rozklepaně nesmělý, netvrdý, nezpěvácký. Do hloubek, které ta písnička má, se musí zpěvačka hrozně tlačit. Ale ty emoce, se kterými zpívá, ty jsou neskutečný. Hned na první poslech jsem si řekla: "Sakra, to je tak žensky temný!" A to si pro temnou náladu většinou pouštím metal. Tohle není metal, přesto z toho mám pocit, jako kdyby tu skladbu napsalo samo peklo. Po tom, jak zařve "Hello Satan!" mi vždycky exploduje hrudníkem. Stačí si pustit, jak to ta zpěvačka zpívá živě, a budete mít pocit, že ji nějaký ďábel posedl, neskutečně u toho buší do vzduchu, jak šílená. Pro mě je ta skladba čirá temná emoce. Zároveň něco tak neskutečně krásného... Tak moc bych si s tou zpěvačkou chtěla zazpívat, ale neumím to jako ona. Prostě kouzlo.

Hudba se mnou dělá hodně. Nutí mě tančit jako šílence, ječet, zpívat. Mám z ní husí kůži, chmury, vztek. Ale umí mě i okouzlit svou krásou a nutit mě myslet na všechno nádherný. 

A když už jsem tu zmínila tu Agnes Obel... Zbožňuju její klasickou hudbu, kde bez zpěvu hraje jenom na klavír. Jenomže pak jsem narazila na jeden kousek, který mi vyloženě rozstříhal duši na cáry. Miluju tu písničku, tak strašně vystihuje atmosféru mého bytí, hlavně od minuty a půl naroste neskutečnou energií... A pro zajímavost - ten mužský hlas v písničce zpívá ta zpěvačka. Nekecám. Jako taky jsem nechápala, jak taková křehká blondýnka může zpívat jako muž. Ale najděte si to live a uvidíte, že nelžu :D. A navíc je vážně moc krásná :-). 

Už tolikrát se mi nevyplatilo lidem sdělovat to, co poslouchám za hudbu, protože buď je to nezajímalo, nebo toho interpreta neznali, nebo řekli, že je to příšerný a že takovou hudbu nemají rádi. Což je v pohodě, já tu konzumní hudbu taky nemám ráda, ale většinou se nevyjadřuji. Každý máme rád něco jiného. A navíc si myslím, že říct někomu co posloucháme, je jako se před ním svléknout donaha. Už roky nerada říkám, co poslouchám. Ono nás to vlastně docela definuje. Zvláštní... Tak kdo se budete chtít taky hudebně obnažit, směle do toho! :-)