Včera se mi povedl zase jeden zajímavý kousek, který mě donutil se od srdce zasmát.

Bylo horko, takže jsem si na křižovatce alespoň otevřel plexi. Skočila zelená a abych nezdržoval vyrazil jsem s otevřenou helmou. Hned po 50m jsem si jí zavřel a viděl z vnitřní strany nějakého hmyzáka. Stalo se mi to už stokrát, nevěnoval jsem mu pozornost. Za pár vteřin zmizel.

Za pár km jsem ucítil, že se mi dobývá do ucha a neskutečně mě šimrá. 2 km jsem odolával, ale pak raději zastavil. Sundal helmu, vyklepal hmyz a pokračoval dál. Tohle se mi stalo už po druhé :-D

Dalším brutálním zážitkem je kroužit zatáčku v docela velkém náklonu a neplánovaně kýchnout. V mém případě nikdy nekýchám pouze jednou, ale minimálně 2x až 5x. Škubnout sebou při kýchnutí v náklonu je fakt adrenalin. :-D

O víkendu jsem byl v Dubé na zatáčkách. Sice se mi doneslo, že tuhle trasu jezdí hlavně trotlové a prasata, ale já si to stejně užil. Určitě jsem nebyl nejrychlejší ani nejpreciznější, ale pobavil jsem se v rozumné rychlosti. Měl jsem štěstí na jednoho závodníka v autě, který jel přede mnou. Měl poctivé sportovní tempo a i když mě často brzdil, bavilo mě se hnát se za ním a dohonit ho kdykoliv jsem chtěl já... před zatáčkou, v zatáčce nebo při výjezdu ze zatáčky... byl jsem to já, kdo měl převahu. Ano neměl žádné sportovní auto a dost možná proto jsem měl převahu já. :)