Pro jistotu, jestli se nedostanete na mejl abyste si mohli vytisknout scénář tak vám ho sem přidám....
vypravěč: Žil kdysi v Řecku král, který měl manželku z božského rodu. Narodili se jim chlapec a děvčátko. Chlapci dali jméno Frixos a děvčátku říkali Hellé. Děti byly hezké a zdravé a král mohl nesmrtelným bohům děkovat za klid a štěstí v rodině. Nevážil si však toho to štěstí a toužil po jiném. Vyhnal tedy manželku z domu...
král: Nemáš právo žít s námi, patříš mezi bohy. Odtamtud jsi přišla tak se tam také vrať!
královna: Vždyť si mě přijal za svou ženu, nemůžeš mě jen tak vyhnat. Porodila sem ti dvě děti, kdo se o ně bude starat?
král: O děti se postarám sám, rozhodně z nich vyrostou lepší lidi než kdybys je vychovávala ty! Jen běž odkud jsi přišla!
královna: Děti moje, musím odejít, ale nebojte se, jistě se nevidíme naposled.
Královna odchází...
SCÉNA 2
vypravěč: A tak se král oženil znovu.
macecha: Králi, nechci tě obtěžovat, ale.....tvoje děti zase nedojedli večeři, to přece nejde. Musíš je nějak vychovat. Zatím rostou jako dříví v lese, chodí pozdě domů a pořád něco rozbíjejí. Tuhle jsem zase našla pod skříňkou střepy z rozbité vázy. Takhle by to nešlo.
král: A tak, když mi pořád připomínáš abych je převychoval, tak proč to neuděláš sama? Copak mám na to čas? Podle mého se děti mají dobře, ale když myslíš že jsou nevychované, tak si je převychovej.
královna: Cože, já mám vychovávat tvoje děti? To snad nemyslíš vážně
SCÉNA 3
Královna odchází, mění se prostředí...
vypravěč: Zanedlouho se však královně narodili dva synové. A protože se bála že by se museli dělit o majetek s Frixem a s Hellé, rozhodla se že děti zahubí. Musela ale vymyslet plán. A tak svolala ženy té krajiny...
macecha: Vím, jak jste pracovité a přece nejste bohaté. Pracujete vy a vaše rodiny a sotva naplníte sýpky obilím. Znám způsob jak ztrojnásobíte úrodu na svých polích. Ráda vám to kouzlo prozradím. Dříve než vejdete se setbou na pole, musíte zrno upražit. Uvidíte, že na vaši sklizeň nebudou stačit sýpky. Kouzlo, ale nesmíte nikomu prozradit, ani svým mužům.
ženy: A co by se nám mohlo stát?
macecha: Kdybyste ho někomu pověděly, úroda by se nepodařila a stihl by vás trest nesmrtelných bohů.
ženy: Děkujeme za radu.
Ženy se rozejdou do svých domovů...
SCÉNA 4
vypravěč: A tak ženy udělaly co jim královna poradila. Ale místo obilím, se pole začala zelenat bodláčím a plevelem.
macecha: Králi, co takhle poslat posla do Delfské věštírny, aby se zeptal, proč bohové seslali na naší zemi takový hladomor?
král: Asi máš opět pravdu. Naše země začíná trpět. Dobrá, asi nám nic jiného nezbývá. Pojď sem, ty. Půjdeš do Delfské věštírny a zeptáš se, proč se na nás bohové zlobí a co udělat proto aby se naše pole opět zelenala.
posel: Dobře, ty jsi král. Asi tě musím poslechnout.
SCÉNA 5
Král odchází, na scéně se objeví královna a volá si posla...
macecha: Zde máš první část tvé odměny a když dobře vykonáš co ti uložím, dostaneš ještě jednou tolik. Nechoď do Delf. Vydej se jen tím směrem, ale zdržuj se v lesích. Až uplyne doba kdy by ses vracel zpátky, vrať se do paláce a oznam králi toto: Hlad z tvé země odejde a pole budou zase rodit, dostane-li se bohům oběti. A tou obětí ať je Frixos a Hellé.
posel: Ano královno, jak poroučíš.
Posel odchází...posel chodí po lesích, jednou se podívá na hodinky, podruhé a potřetí a vrací se zpět do paláce...
posel: Králi, pospíchám co nejrychleji z Delf, abych ti řekl co jsem se dozvěděl. Hlad z naší země odejde, dostane-li se bohům oběti. A tou obětí musí být Frixos a Hellé.
král: To přece nemohu udělat, jsou to moje děti. Není možné abych kvůli úrodě přenechal svoje děti bohům jako oběť.
SCÉNA 6
vypravěč: Královna dostala strach že by král mohl couvnout. Poštvala tedy na krále hladovějící ženy...
macecha: Jděte a přinuťte krále aby splnil co věštba přikazuje, jinak umřeme všichni hlady. Já chtěla vaše dobro, ať ho chce i král. Dokud jsou mezi námi Frixos a Hellé, neusmíříme si bohy.
1 žena: Králi, splň věštbu, splň co nám bohové přikazují.
2 žena: Obětuj Frixe a Hellé bohům, jinak za chvíli všichni pomřeme hlady.
3 žena: Vždyť jestli nebude úroda tak nemáme šanci na přežití.
1 žena: Splň co věštba přikazuje.
všechny: Zachraň svůj lid!
král: Co jiného mi zbývá. Je to sice strašná představa, ale nemám jinou možnost. Frixi, Hellé, prosím pomozte mi, když nesplním co věštba přikazuje, celá moje země bude trpět hladomorem.
smutně se svěšenou hlavou...
Frixos, Hellé: Ano tatínku.
SCÉNA 7
vypravěč: Druhý den přivedli tedy děti k oltáři.
smutně stojí....Frixos se podívá nahoru....
Frixos: Vidíš to co já.
oba vzhlédnou....
královna: Děti moje, přišla jsem vás zachránit. Jen se posaďte na berana a nebojte se......Držte se pevně!
Hellé: Frixi, co je to?
Frixos: Neptej se, rychle nasedni a dej pozor.
usednou na berana a pomalu se vznášejí....
Frixos: Nedívej se do hloubky pod sebe, ať nespadneš.
vypravěč: Hellé bratra poslechla a dívala se dopředu. Najednou však zdálo se jí, že neletí. Podívala se dolů, ale zatočila se jí hlava, ruce se jí smekly a padala dolů do moře. Vlny ji pohltily.
Frixos: Sestřičko! Kam jdeš?
SCÉNA 8
vypravěč: Frixos letěl dál sám. Beran ho donesl do země krále Aiétea. Král ho pozval k sobě do paláce a Frixos mu řekl všechno o maceše, o zlé věštbě a o beranu, i o tom jak ztratil sestru....
Aiétés: Zlatý beran....To není možné.
Frixos: Pojď se králi podívat. To je on...........Berana obětuji Diovi za své zachránění. Ale zlaté rouno ti králi věnuji.
Aiétés: Děkuji ti mnohokrát za tvůj dar Frixi. Médeo, přivolej mi z hlubin země strážce zlatého rouna.
Médea: Jistě.
Médea prozpěvuje a přilézá ještěr...
vypravěč: A tak ještěr hlídal zlaté rouno u krále Aiéta. Plynula léta a Frixos zemřel. Ale sláva zlatého rouna se roznesla po celém světě. Dostala se až do Řecka, kde vládl král Pelias. Jeho starší bratr, Aisón, měl po právu nárok na trůn, Pelias ho však lstí trůnu zbavil a vyhnal. Aisón měl syna a protože se bál, že by Pelias usiloval o jeho smrt, poslal ho do hor k silnému a moudrému kentaurovi.
SCÉNA 9
U kentaura..
Kentaur: Uč se synu moudrým býti...a teď hurá do boje! Šerm... Pelias ti vzal trůn a a jestli ho chceš zpátky musíš umět šermovat!
Šerm...Iáson si vede velmi dobře...
Kentaur: Vydím, že ta dřina přinesla své ovoce...jsi dokonale připraven na získání trůnu. Jdi!
SCÉNA 10
Řecko...u krále Peliase...přichází Iásón...
Iásón: Jsem syn tvého bratra Aisóna. A jdu tě požádat, abys mi vrátil trůn.
Pelias: Skutečně. Rád ti vyhovím, ale splň mi jedno přání. Přivez zpátky z Kolchidy zlaté rouno.
Iásón: Dobře. Jestli je to tvé přání, rád ho vyplním. Ale budu si muset postavit loďa vzít nějaké muže. Lodi dám jméno Argo a já a má posádka si budeme říkat Argonauti.
Pelias: Ale prachy ode mě nečekej!
vyplouvají...
Iásón: Vyplouváme do Kolchidy! Kéž na nás bude Poseidón milostivý a dopřeje nám klidnou plavbu.
Argonaut1: Země na obzoru!
Argonaut2: To bude asi Kolchida!
Argonaut1: Kéž by, plavíme se už strašně dlouho.
Argonaut3: A kolik jsme už zažili útrap. Slunce pálí, jídla a vody už je málo.
Argonaut1: Určitě bychom měli zavolat Iásóna.
jdou pro něj....
Argonaut1: Ta země jistě bude Kolchida, Iásóne!
Iásón: Myslím, že ano. Připravte se k přistání.
SCÉNA 11
Iásón jde za Aiétem...
Aiétův válečník: Kdo jsi cizinče?
Iásón: Jsem Řek, Iásón a jdu za králem této země, Aiétem.
Aiétův válečník: Tak tedy vstup.
Aiétés: Proč jsi, hrdino, plul až sem, do mého království?
Iásón: Nestrachuj se, že jsem příliš opovážlivý. Můj strýc mě sem poslal pro zlaté rouno.
Aiétés se rozhněvá...
Aiétés: Děkuj bohům, že jsem tě přijal jako hosta, jinak bych tě dal umučit!
Chalkiopé: Otče, nebuď na něj tak krutý!
Médea: Ano, smiluj se nad nimi!
Aiétés: Když chceš, dám ti zlaté rouno. Musíš ale zítra obstát těžkou zkoušku. Zoráš pole s mými ohnivými býky. Pokud toto zvládneš, rouno je tvé.
Iásón: Pokusím se o to.
odejde...
Aiétés: Ohnivé býky jistě nepřemůže. Až zemře, zaútočíte na jejich loď a zapalte ji.
Aiétův válečník: Ano, Vaše Veličenstvo.
SCÉNA 12
za Médeou přiběhne Chalkiopé...
Chalkiopé: Pomoz cizincům nějakým kouzlem, ať Iásón v hrozném zápase zvítezí. Jeho vítezství ochrání i mé děti. Jsi jediná kdo jim může pomoci.
Médea: Neměj strach Chalkiopé, život tvých synů a tvůj je mi stejně drahý jako můj. Pomohu cizinci.
SCÉNA 13
Iásón se prochází a potká Médeu...
Iásón: Ty jsi dcera Aiétova? Děkuji ti, že jsi se u otce přimluvila.
Médea se pousměje...
Médea: Něco jsem ti přinesla. V této nádobce je mast a tou se ráno potři. Ochrání tě před ohnivými býky a budeš silný jako Hérakles. A až dopluješ do své země, vzpomeň si na mě.
Iásón: Děkuji ti. A pokud budeš chtít, můžeš jet se mnou do vlasti a stát se mou manželkou.
Médea se začervená a odběhne...
SCÉNA 14
Iásón se maže mastí.....boj s býky...Iásón v boji vyhraje...
Aiétés: To jsi nemohl dokázat sám!
Iásón: Králi, na to se neptej. Dej mi zlaté rouno!
začne bojovat s Aiéteovým bojovníkem....
Aiétův bojovník: Vzdej se, nemáš šanci!
Iásón: Ani mě nenapadne. Rozhodl jsem se odvézt odsud zlaté rouno, tak to taky udělám!
Iásón vyhrává...
Aiétés: Ještě si to rozmyslím.
Aiétés odejde...Přijde Médea...
Médea: Iásóne, dám ti zlaté rouno, jenom mi slib, že mě budeš navždy věrně milovat.
Iásón: Slibuji ti to.
Médea: Tak tedy jdi na svou loď a připrav se k vyplutí. Pak přijď za mnou.
Iásón: Už jdu, my jsme vždy připraveni.
Jdou do háje se zlatým rounem...Médea uspí draka, Iásón vezme rouno...všichni odplouvají
Aiétův válečník přiběhne celý udýchaný....
Aiétův válečník: Argonauti odpluli a vzali rouno!!!
Aiétés: Aby do nich Diův hrom uhodil! A Médea s nimi také odplula!
Aiétův válečník: Byla to moje snoubenka, ale už je nemůžeme pronásledovat, jsou příliš daleko.
SCÉNA 15
Argonauti se plaví...
Argonaut3: Hele, pevnina!
Argonaut2: Už asi budeme doma.
Argonaut1: Dojdu pro Iásóna.
Iásón přichází...
Iásón: Připravte se k přistání.
Médea: Iásóne, nebude tak snadné získat trůn. Ale pomohla jsem ti ke zlatému rounu, pomohu ti i k trůnu.
SCÉNA 16
Médea přichází do paláce přestrojená za stařenku...
Pelias: Co tu pohledáváš, stařeno?
Médea: Prodávám masti a oleje, po kterých každý člověk omládne. Nechceš nějakou vyzkoušet, králi?
Pelias: No, zkusím to. Jsem starý a omladím-li se, nedostane Iásón nikdy můj trůn.
Pelias skočí do kotle...vykřikne...přijde Iásón...
Médea: Teď je trůn tvůj, Iásóne.
Iásón: Děkuji ti Médeo.
vypravěč: A tak se Iásón stal králem. Na Médeu ale v nové vlasti nečekal ani klid, ani štěstí. Iásón zapomněl na svůj slib a našel si jinou nevěstu. Médea, zoufalá žalem, rozhodla se zahubit ji. Iásón ji po tomto činu hledal, ale už ji nenašel. Médea utekla s čarodějným spřežením daleko od Iásóna a od té chvíle o ní už nikdo neslyšel.