Nemusíte se bát, že se děje něco špatnýho (což je obvykle důvod, proč se dlouho neozvu), naopak jsem docela šlápla do toho života. Asi ne tak, jak si možná představujete - nějakej pracovní život je totiž stále u ledu. Udělala jsem ze sebe ale pomalu profesionálního sportovce. To samozřejmě trochu přehánim, ale je fajn si tak připadat, namlouvat si to. Už mi nestačilo sportovat jen jednou denně, teď už sportuju nebo cvičim dvakrát a nevylučuju, že to půjde třeba ještě dál. Do toho se poměrně poctivě stravuju, centimetry jdou dolů a svaly rostou. Vim, že jsem tady už mockrát řikala, že tentokrát jsem zralá na úspěch a teď už fakt něčeho dosáhnu a blabla. A nakonec to vždycky nějak selhalo, přerušilo se, vzdalo. Tak teď to řikám zas a dokonce mam znovu ten pocit, že už to fakt dám.

 

Já prostě budu mít postavu, jakou chci. Mam pro to spoustu prostoru, podpory a síly. Už se pomalu dostávám na míry, kde jsem minimálně za poslední rok ještě nebyla a co se týče síly a výkonu, dovoluju si tvrdit, že takhle dobře jsem na tom nebyla ještě nikdy. Burpees/angličáky dělám jak nic, pánský kliky už dokážu dělat nezparchantěle a kilový činky jsou pro mě lehký jak dva gramy. Akorát mě limitujou kolena, sama sobě jsem si diagnostikovala chondropatii čéšek, tak se taky podle toho chovám. Musim ty kolena trochu šetřit.

 

Za tu dobu, co jsem se neozvala, jsem podnikla i pár výletů.

 

S rodiči v Brandýse nad Labem. Byl to snad ten nejmrazivější den v roce a vymrzli jsme opravdu řádně.

...ale nevím, jestli bych vám návštěvu úplně doporučovala. Snad procházku po okolí, zahradě, tam bude na jaře určitě krásně. Ale v zámku není NIC. Skoro nic k vidění a jen jediná původní věc z celýho inventáře.

 

Tady už s tchýní šlapeme ke Karlovu Hrádku (založeno Karlem IV.). To je taková zřícenina u Purkarce v Jižních Čechách.

 

Karlův Hrádek

 

První ozvy jara

 

U Vltavy v okolí Purkarce.

 

Výhled na Temelín z kopce nad Purkarcem.

 

Další výlet s mými rodiči vedl do Mníšku pod Brdy, tam jsem byla překvapena. Interiéry zámku jsou moc hezký, určitě si tam zajeďte! Já tenhle zámek neprávem docela přehlížela a neviděla jsem důvod, proč tam jet. Ale stojí to za to.

 

Výhled na Mníšek ze Skalky (poutní místo nad městem). Na ten kopec jsme mimochodem lezli lesem, protože jsme nenašli, kde začíná ta přívětivější asfaltovaná cesta. "Vzteky" jsme to zapíchli pod tím lesem a opravdu jsme se doslova škrábali nahoru jak opice (navíc já na podpatcích, ale dala jsem to) a nebyli jsme sami (jenže všichni ostatní měli outdoorovej oděv i obuv, hihi).

 

Poutní místo Skalka

 

A další ozvy jara přímo z dneška a opět z Purkarce!

 

To je prozatim všechno, nějak se nedokážu soustředit na nic jinýho, než na prostý užívání si volna, sportu, jídla, relaxace... Takže nějaký hlubokomyslný plky čekejte někdy příště.