Zdravím při skoro Vánocích:-) Ufuf, tak sem si myslela, že levou zadní, ale sem ráda, že jsem vše, kromě hloubkového úklidu a žehlení:-) tak tak stihla. Jako že co? No kromě klasiky navařit, zprůchodnit byt, zabalit dárky, odkopnout hračky tak, ať je místo na stromek a ten pak nazdobit, sem zvládla i oholit chlupy na palcích:-)

Jinak si už delší dobu všímám jedné věci. Nevím, zda-li se jedná už o oficiálně pojmenovanou nemoc nebo jen blázním.. Stává se mi, že když akutně něco potřebuju a VÍM, že to je tam a tam, že to tam ještě před chvíli bylo, tak když se podívám, tak to tam NENÍ. Jako např. dříve jmenované špejle na vánočku. Čumím do šuplíku jak puk, hrabu se v něm a špejle nevidím. Upeču vánočku s tyčinkami, atd. no a další den ráno šuplík otevřu a co nevidím.. špejle!

To samé dnes když sem dělala bramborový salát. Extra z rodné země sem si nechala přivézt takové to kolečko s drátěnou mřížkou, ať nemusím krájet brambory ručně. VÍM, že ho mám v tom a tom šuplíku no a dnes večer co myslíte? Ano, nebylo tam! takže počítám, že ho objevím zítra v dopoledních hodinách..:-) No a tak sem se rozhodla použít kráječ na vajíčka... nedělejte to, drátky no nezvládnou a kousky brambor vám sříknou do očí. Obou:-)

No ale po přidání nefalšované, pašované slovenské tatarské omáčky (pro někoho normálka, pro mě vzácnost:-))

se salátek začal vybarvovat a já chutnala a chutnala a chutnala ... a na spravení si pak dala cukroví.... no comment:-D

Mňam, doufám, že to do konce roku nedotáhnu na 80+:-/

Nicméně, zítra nevím jak a co, takže vám už teď přeju hezké Vánoce a štědrou nadílku!