Jak už jsem psal v komentáři k poslednímu článku, můj duch, který ani jinak není z nejbystřejších, se přes zimu ještě dále zpomalil. A tak se právě dostávám k vánočním pozdravům.

Dostali jsme letos dva.

První dorazilo přání od p. TN s rodinou. 

 
Bez textu na líci.

Docela by mě zajímalo, jestli je přání komerční. Vypadá sice profesionálně, ale u těchto našich přátel by mě ve skutečnosti ani nepřekvapilo, pokud by náhodou šlo o výrobek někoho z nich.

V každém případě vypadá velice hezky.

 
p. Václav Johanus - Galerie Hrozen.

Druhé přání nám zaslal p. Hlander s rodinou. Rovněž mě toto přání potěšilo nejen osobně, ale i výtvarným provedenímm. V Českých Budějovicích by jednak chtěl žít každý. A sál mám velice rád tento retro secesní styl. Když jsem zkoumal tiráž přání, tak jsem tam nalezl jméno p. Jahanuse - mám za to, že si ho pamatuju ještě ze starých dob jako autora poetického kresleného humoru. 

Známky jsem bohužel neuchoval, takže tentokrát se článek obejde bez nich. 

Namísto toho dodám drobnou příhodu, která spojuje obě přání: v létě mi psal p. Hlander e-mail, že si dělal pořádek na stole a dodatečně zjistil, že obdržel pohled s našim vánočním přáním 2019 slepený s jiným pohledem, a sice pro p. TN s rodinou:-) Nejvíc ze všeho mě šokovalo, že v době před karanténní ztuhlostí jsem byl schopen odesílat vánoční přání.

Děkuji velice a přeji čtenářům i sobě brzké zlepšení hygienciké situace!