Teoreticky by k tomu blogy měly sloužit běžně. V praxi se mi to však stává velice zřídka: že bych si přečetl na nějakém blogu recenzi knihy, hned si pro ni běžel do obchodu a ještě navíc, aby se líbíla doslova celé rodině. Tak se to stalo s Knihou pro správné kluky - jak přežít cokoliv a kdekoliv od p. Guy Campbella.

 

Doporučení na knihu mám z blogu p. Wu (zde recenze, která mne navnadila). Připadalo mi to sympatický nápad, mít knihu dětských rad pro různé obtížné situace. P. Wu měl v recenzi jako příklad kapitolu o tom, jak přežít v potápějícím se autě. Jak jsem psal, Sargo byla ihned nadšena. Mně se zpracování taky líbilo. Hlavní otázka ale byla, jestli to bude stravitelné i pro Jášu.

 

Rovnou říkám, že reakce byla výborná, knížka ho nebývale nadchla, i když je určitě určena až pro trochu starší děti. Začal jsem právě kapitolou o potápějícím se autě. Ten poučovací tón, vážné téma, dobrodružství - poslouchal to, ani nedutal. Maličko se asi bál. Ale ty pozitivní rady, jak takové situace zvládnout, ty ho uchvátily. 

 

Pak jsem pokračoval kapitolou, jak přežít tornádo. Tornáda byla v létě na naprostém vrcholu popularity, společně s výbuchy sopky. To byl úspěch též veliký.

 

Kniha má zhruba 60 většinou dvoustránkových kapitol, jak přežít různé situace. Několik kapitol je vysloveně žertovných (jak přežít invazi mimozemšťanů, jak přežít setkání s duchem, jak přežít invazi zombies), jiné popisují reálná, ale exotická rizika (jak nouzově přistát s letadlem, jak utéct z vězení), pak jsou tam rady spíše psychologické (jak přežít šikanu, jak přežít rodinné Vánoce), až po klasické zálesácke rady (jak si rozdělat oheň, různé orientační kapitoly o severu apod.).

 

Když se budu držet našeho účelu malého dítka, tak velkým přínosem je velký obrázek u každé kapitoly. Texty jsou z velké části srozumitelné; samozřejmě člověk je musí trochu zjednodušit, ale to se krásně zvládá rovnou při předčítání.

 

 

Kapitola vysloveně žertovná: jak přežít návštěvu sněžného muže.

 

Postupně si přivykl i na to, že některé kapitoly jsou humorné. Myslím, že pochopil i určitý sarkastický humor těch částí, které jsou mu z duše cizí, třeba jak přežít rodinné Vánoce. Jáša Vánoce samozřejmě zbožňuje, stejně jako příbuzné; ale mám dojem, že se dovedl do toho vžít.

 

Pamatuju si, že strašně se pobavil u takových drobných nevinných legrácek, jako je, jak lechtat ryby (obsah je pak už vážnější, ale název kapitoly a obrázek se mu moc líbil).

 

Kapitola dramatická: jak nouzově přistát s letadlem.

 

Dám jeden načiklad na ukázku stylu, v jakém je to psáno, a sice z kapitoly jak přežít lavinu:

 

V případě, že na tebe padá lavina, zakřič ze všech sil, abys varoval ostatní. Ale když už je sníh u tebe, zavři pusu, ať se ti do ní nedostane.

 

Lavině neutečeš ani neujedeš, valí se rychlostí přes 100 km/h. Můžeš jí zkusit uhnout do strany.

 

Sníh v lavině je trochu jako voda. Zkus v něm plavat, či spíš udržet plaveckými pohyby hlavu nad sněhem. Když to nejde, schul se do klubíčka a rukama si chraň obličej. Tak si před ním můžeš uchovat vzduchovou bublinu, díky které přežiješ, než dorazí záchrana.

 

Vidíš-li po zasypání světlo, zkus se vyhrabat, nebo alespoň vystrčit nad sníh ruku, aby tě zachránci snadno našli. V případě, že nevíš, kde je povrch, neplýtvej cennou energií a kyslíkem na to, aby ses vyprostil. Stejně nevíš, kam hrabeš. Kamarádi zachytí signál zu tvého lavinového pípáku a vyhrabou tě. Zůstaň v klidu a čekej.

 

Kniha je vydařená a doporučuji ji.

 

První věta knihy: "Expedice" je výraz používaný pro výpravu za nějakým účelem.

Poslední věta: Měj stále na paměti, že chceš sice přežít se svými učiteli, ale ne s nimi sedávat při obědě.