Pokud nebudete po mně chtít moc písmenek, tak ještě před definitivním odpadnutím umístím sem pár fotek z tatínkovských výletů včera a dnes.

 

Počasí sice nepřálo, ale vypadli jsme statečně i v sobotu; nakonec jsme si vystačili v Litoměřicích. Dnes jsme pak měli veliký společný výlet s p. TSQ do západního okraje Českého ráje, a to do okolí vrchu Mužský.

 

 

Zánovní litoměřický park. Poslední dobou se nejraději fotíme záměrně se mračící.

 

Pro Jášu byl nakonec nejvíce vzrušující litoměřickou atrakcí tento izolovaný vagón na izolované koleji,
pod kterým se dá volně lézt.

 

Udělali jsme tam mj. dvě multikešky. Díky jedné jsme obešli devět litoměřických kostelů a viděli hodně z města.
Uchvátilo mě velice. Strašně bych si přál mít důvod tam ještě něco někdy podniknout. Měli jsme štěstí, protože
ve dvou kostelech jsme při procházce slyšeli zpívat, z toho v jednou pravoslavném.
Moc pěkné místo je Vikárka, s domem, kde bydlel i sám
nejslavnější litoměřický koncipient dr. K. H. Mácha.

 

 

Dnes jsme uskutečnili můj již poměrně dávný plán podívat se, co to je za skalní masiv,
na který člověk kouká z dálnce za Mladou Boleslaví po pravé straně, když jede na Liberec.

 

 

Je to krásná turistická oblast se spoustou skalních hradů. Hlavní atrakcí jsou tzv. Drábské světničky.
Počítám, že to byl taky skalní hrad. Chodí se tam uzoučkými skalními průrvami a leze nahoru.
Se třemi předškoláky jsem věděl, že se pouštíme do těžkého úkolu. A byl to adrenalin - ať mi někdo říká,
že česká turistika je pohodička. Ale byli hodní, takže to šlo dobře.

 

 Mládež vpřed při dobytí vrcholu Mužského.

 

Tak kde je ta keška? Podívej!
Rozárka je nadšený hledač, je to radost pro ni vymýšlet výlety.

 

Posilnili jsme se v kritický okamžik v turistické restauraci. Při kafíčku na terase dítka hrála na schovávanou.
Nevěřil bych, že se někdo může schovat za trpaslíka. Hádejte kdo:-)

 

Ano:-)

 

Závěrem jsme ještě zneuctili obětní kámen na prastarém místě. Prý kolem Mužského bylo obyvatelstvo již
v době kamenné, pak lid popelnickových polí, Keltíci i staří Slovani.

 

 

Závěrem bylo něco pro tatínky. A sice luxusní multikeška po realizacích architekta Krohy v Ml. Boleslavi a
  v Kosmonosech. Vydařilo se, povznášející závěr.

 

Přeji čtenářům i sobě, ať v dalším týdnu nezkazíme, co zkazit nemusíme.