Ve čtvrtek jsem zainvestoval do komiksu, na nějž jsem se chystal už dlouho.

Pořád jsem tak trochu váhal, jestli si českou komiksovou trilogii o Aloisi Nebelovi pořizovat. Váhal jsem dost dlouho, protože jednotlivé díly vycházely v letech 2003 až 2005.

 

Až nyní jsem si všiml, že už v roce 2006 vyšla trilogie souborně. Navíc, za cenu, která je tak trochu economy pack.

 

A když si vezmu, jak mám postupně stále raději věci od p. Švejdíka (aka Jaromíra 99) a taky, že s p. Rudišem nedávno vytvořili skupinu Jaromír 99 & the Bombers, s jejíž tvorbou jsem byl spokojen, tak už jsem konečně s tím váháním přestal. Pořídit si takovou věcičku na víkend, to je vlastně taková mini-dovolená.

 

(Když už vyjmenovávám ty důvody k pořízení, tak vlastně jsem ještě minulý víkend poslouchal v autě Aloise Nebela jako audiobook. Měl jsem z toho obavy, odkládal jsem poslech, ale bylo to příjemné.)

 

(A vlastě bych neměl zapomenout ani na určitý osobnostní vývoj, kdy s mrňousem si člověk nemohl nepovšimnout, že železnice mě nenechává tak docela chladným, jak jsem si myslel.)

 

Tento sudetsko-železničárský komiks nebudu více hodnotit, dle mého je vydařený a lze ho doporučit. Existuje podle něj již divadelní hra (neviděl jsem) a chystá se prý i film (s názvem Bílý potok).

 

Hlavní myšlenka je dle mého vyjádřena v tomto políčku:

 

 

Alois pečuje o tajemného němého uprchlíka.

 

Nejvíc ze všeho však myslím utkví v paměti pozoruhodné grafické pojetí.

 

 

Autoři možná tušili, že jesenický opus budou nakonec kupovat stejně spíš Pražáci, a tak si Alois plní v prostřední části sen každého ajzboňáka
a vydává se na výlet na hlavní nádraží v Praze.