Rok s rokem se sešel, přišlo září, čili vyšel další ročník autokatalogu.

 

Normálně bychom si pro aktuální summu vědění motoristického vyrazili přímo k našim německým přátelům. Avšak s provizorní registrační značkou jsem si to netroufl. Naštěstí o mé vášni pro tuto publikaci se ví, takže jsem ji dostal jako dárek v práci a nemusel jsem trpět nepřiměřeným čekáním.

 

Svět se mění. To bylo pravidelným čtenářům AMS-Katalogu jasné vždycky. Před necelými dvaceti lety, když vezmu nejstarší, co si pamatuji, tak se tam začaly objevovat nesměle obskurní vozidla z Koreje, povětšinou legrační předělávky Opelu Kadet.

 

Letošní katalog mi připadá poměrně málo rozverný. Taky redakce silně omezila komentáře o celkovém stavu jednotlivých značek, rovnou se jde k jednotlivým autům. Evidentně se toho v autoprůmyslu děje tolik, že ročenka to stejně nemůže postihnout.

 

Některé značky jsou v katalogu naposledy nebo mají budoucnost nejistou: Chrysler vyrábí v insolvenci, z GM jsou Americké automobilové závody, národní podnik, v zeštíhlené podobě; třeba o Pontiaku se píše, že letos končí.

 

Pořád větší počet výrobců je z Číny. Zatím pořád jsou ta auta srandovní, značky si nikdo nepamatuje a techniku mají zastaralou. Škoda, že tam nepíšou, kolik jich klucí čínský ročně bouchají.

 

Mezi změny lze započítat i text u Superba: letos poprvé vymazali z komentáře obligátní poznámku o čínském Passatu.

 

Při starém zůstává Hindustan, pořád ho Indiáni dělají a daří se mu dobře.

 

Number One.

 

Pořád se vyrábí i Žigulík, dokonce drží první místo v prodejích v Rusku. To mě docela překvapilo. I když by bylo zajímavé, zda by se podobný efekt neukázal i jinde, kdyby na trhu byly taky tak antikvární výrobky. Kolik by se třeba v Česku dneska prodalo Felicií, kdyby je Škodovka nepřestala dělat?

 

Vectra jako verze Astry (brazilské opely).

 

Pořád mě baví i zámořské deriváty evropských aut, jak to různě předělávají a upravují, případně udržují staré modely při životě.

 

I letos jsem marně hledal v katalogu jedno u nás poměrně úspěšné auto, a sice Renault Thalia.

 

Tolik mé poznámky po prvním přečtení. Nyní budou - doufám - následovat léta dalšího podrobného studia a hledání skrytých perliček.