V souboru je Largo desolato, Pokoušení a Asanace. Všechny tři jsou dobré. Mezi nimi nejméně se mi zatím líbí Pokoušení, i když má docela dobré faustovské téma a hlavní postava se vtipně jmenuje dr. Jindřich Foustka, vědec.

O Asanaci jsem psal. Largo desolato se mi též líbí: v Asanaci hraje kolektiv, L. d. je silně soustředěno na osobu dr. Leopolda Kopřivy, filosofa. Ženské postavy Larga desolata mi připomněly Ocházení: je tam družka pí. Zuzana, která vládne domácnosti, i studentka filosofie pí. Markéta, do které dr. Kopřiva v poslední části lije rum s jasným cílem. Navíc tam vystupuje ještě aktuální milenka pí. Lucy, která začíná p. Kopřivu obtěžovat stoupajícími nároky.

Largo desolato má docela zajímavý hlavní motiv i pro pozdější politickou práci p. Havla. Dr. Leopold Kopřiva je hlavní disident, od kterého všichni zúčastnění požadují splnění politických přání, ale současně jim přitom připadá slabý a jsou nespokojeni, že nedělá více. Sám dr. Kopřiva je již unavený člověk, který přesně neví, jak dál s dědictvím a břemenem vlastních výkonů v minulosti a očekávání, která to budí.

LEOPOLD: ... Navenek hraju svou roli dál, jako by se nic nestalo, ale uvnitř už dávno nejsem ten, za kterého mě všichni máte. Je to tvrdá pravda a když jsem schopen si ji přiznat já, tím spíš by sis ji měla přiznat ty! Je to dojemné a krásné, jak neztrácíš naději, že ze mě uděláš někoho lepšího, než jsem, ale je to, nezlob se, iluze. Jsem rozložený, ochromený člověk, nebudu už jiný, a nejlepší by bylo, kdyby konečně pro mě přišli a já odešel tam, kde už nebudu roznášet další neštěstí a vyvolávat další zklamání...

Závěr: tyto hry se mi líbí. Sehnal jsem si i nahrávku divadelní hry Larga desolata, patrně i se známými herci, ale tam to moc nefungovalo. Hrám p. Havla sedělo, když hrál třeba tu slavnou nahrávku Audience sám případně s p. Landovským. Ještě sem poznamenám, že při šmejdění po nahrávkách jsem našel i mně neznámá starší díla p. Havla, která byla docela špatná, oproti těmto známějším.

Do dalšího týdne přeji čtenářům i sobě dobrou volbu spolupracovníků a účinnou pomoc od nich.

První věta knihy: Dějištěm celé hry je obývací hala bytu, v němž bydlí Leopold se Zuzanou.

Poslední věta: Pak náhle skončí a po několika vteřinách ticha se rozezní - už ve snesitelné intenzitě - Karajanova nahrávka Straussova valčíku Na krásném modrém Dunaji, která pak bude znít až do chvíle, než poslední divák opustí hlediště.