Už asi nikdy nevyléčím svou rýmičku a budu všechny víkendy ležet v posteli...

V sobotu jsem se vyřádil dost s rodokmenem, dneska jsem si při pití čaje a ležení na gauči pod dekou prohlížel, co dalšího nabízí on-line databáze státních archivů. Je to fantastické - absolutně jsem netušil, co všechno je naskenované a dá se snadno prohlížet.

Prohlížel jsem si tedy dnes odpoledne městskou kroniku rodného města. Pro zábavu jsem dělal screen-shoty starých fotografií, tak je sem dám.

Asi se patří upozornit, pokud to někomu ještě náhodou nedošlo, že v dnešním článku bude asi stejná zábava, jako když Jára Cimrman úžasně parodoval lidi, které nikdo nezná.

Na úvod bych obecně konstatoval, že jelikož Stará Role je sídliště vzniklé asanací, tak - jako v jiných podobných případech - se člověk na snímcích moc nechytá, jaká místa vlastně ukazují. Na druhou stranu nejsme zase někde v metropoli, takže nikdo neměl potřebu prorážet nové bulváry; uliční síť vypadá do značné míry zachovaná, jen byla demolována část budov a nahrazena paneláky.

 

Versailles?

Ve staré kronice města není moc fotek. Jedním z dominantních motivů je (nejspíš těsně po první světové válce postavená) ubytovna pro dělníky. Stavba arbeiterheimu možná nějak souvisela s místním konzumním spolkem, ale byl jsem zatím líný si nějak víc v kronice číst.

Na tom snímku nahoře vypadá stavba ubytovny obrovská - dlouho jsem váhal, co vlastně vidím. A on to skoro určitě je Lidový dům; počítal jsem na StreetView okna ze Školní ulice a ta honosná stavba na obrázku i Lidový dům v realitě mají sérii oken 2-4-5-4-2.

 

Aktuální realita.

 

Druhým velikým překvapením pro mě byl snímek Hotelu a Café Graser, otevřeného patrně roku 1935.

Hoteloví hosté se tlačí do Staré Role.

 

Dlouho mi trvalo, než jsem si uvědomil, že na Hotel Graser téměř koukám od našich z okna a chodím kolem něj od dětství. Jen mě ale fakt nikdy nenapadlo, že šlo původně o hotel s kavárnou.

Má to deset oken ve dvou patrech a čtyři okna na každou stranu od vchodu -
do hotelové recepce nejspíš!
 

Další budovou, která mě zaujala, je základní škola, kam jsem chodil na druhý stupeň. V pozdějších kronikách jsem se díval na fotky, že původní školní budova byla asanována až někdy kolem roku 1970, ještě stojí na jednom snímku vedle nového zdravotního střediska ve Školní ulici.

 

Původní měšťanka ve Školní ulici ve Staré Roli.

 

 

Za mých časů ZŠ nám. 25. února - viz srp a kladivo na ponechané plastice na zdi.

 

Připadá mi skvělé, že na nové budově zachovali prakticky proporce staré budovy - tři patra, okna 9 - 7 - 9. Říkám si, jestli ta stará škola byla vůbec zbořená, jestli to nebyla jen přestavba. Pokud novou školu udělali při zachování rázu staré zástavby, za mě palec nahoru. A jestli ji komplet předělali a nechali ráz, tak vlastně taky palec nahoru. Nemyslel jsem si ale při sezení ve třídě, že by šlo o tak starý dům.

V kronice si všímali nově postavených budov, upozornili třeba na tenhle dům; dlouze jsem dumal, kde vlastně stojí. Našel jsem ho až dle čísla popisného, které v tomto případě kronikář uvedl.

Zubní technik se na vás těší!

 

 

 Bez komentáře. Perlička: evidentně zůstalo to krásné železné zábradlí na balkónku.

 

Teď následuje jen pelmel bez ladu a skladu. Čistě pro případ, že se mezi čtenáři vyskytuje starorolský patriot, či alespoň antropolog.

 

Bývali sudetoněměčtí konzumní družstevníci pořádkumilovní jonáci! Každý automobilový vůz má jasný účel.
Miluju das "Kontroll-Auto". Co přesně uživatel pomocí toho auta ve Staré Roli kontroloval?
Inspirován tímto snímkem, uvažuji, že svůj sociální automobil prohlásím za Kontroll-Auto.

 

 

Vím, že ve Staré Roli byla pekárna, a za mého dětství byl zvláštní druh starorolského chleba.
Ale tento pohled mi připadá poměrně fantazijní.
Připomeňme si, jak starorolský chleba vypadal: neměl jsem ho rád,
byl to velký kulatý pecen s tlustou tvrdou tmavou kůrkou, která byla plná velkých prasklin;
pecen byl - aspoň myslím - hodně posypaný moukou.
 

 

S touhle fotkou se poslední léta setkávám opakovaně.
Myslím, že ji měl ve velké podobě na výloze i ten (zaniklý) sklenář v Moravě.
Je pravda, že ten vysoký (nestojící dle mého - je to doufám Závodu míru?) dům v popředí
vytváří iluzi docela živé městské ulice.

 

Gruss aus Altrohlau!
(méně světácký kout hlavní třídy, ale vhodné kupř. pro příznivce
ohleduplné individuální bio-turistiky).

 

Tohle by dle mého odhadu měla být zase Hauptstrasse (později Gottwaldova, později až dosud Závodu míru).
Mám ještě prazážitky z útlého dětství, že jsem viděl kolem té ulice některé
domy, které byly později demolovány.

 

Avšak Stará Role, to byla vždycky hlavně (a vlastně jedině) porcelánka.

 

 

Třicátý pátý pohled na fabriku. Enjoy...
Zástavba v pozadí vypadá překvapivě mohutně.

 

 

Dtto v kolorované podobě - záběr shora z Lidového domu.

 

 

Tento snímek zákrutů říčky Rolavy musel zadat tehdejší developer.
Předstírat existenci přírody ve Staré Roli je ošklivé šméčko.

 

Ale není-li příroda, je aspoň vlak na viaduktu.
Připomeňme si zde, že mám ještě v živé paměti, když jezdily parní lokomotivy.

 

A na závěr za odměnu vytrvalcům ještě jeden barevný.
Jako: nádraží a škola, to je OK.
Ale na kterém kopci se nachází ten fabriko-zámek z Krakatitu?! Fakt netuším.

 

Děkuji Vám za pozornost.

Do dalšího týdne přeji čtenářům i sobě neutuchající vytrvalost a štěstí.