Ještě jednou bych se tu chtěl vrátit k letošnímu dixíku.. totiž, krom reportáže jsem si dovolil opět pořídit i pár fotek "pro sebe" a pro potěchu oka.. takže bez dlouhých řečí, pusťme se do toho:

Klávesy života

Nevím tak úplně, co jsem si myslel, když jsem pořizoval tuhle fotku. Nevím vůbec, co jsem si myslel, když jsem ji vybral do užšího a poté i nejužšího výběru.. prostě klávesy a střídání černé a bílé - aby to bylo jako ze života, asi bych tam chtěl vidět víc těch černých kláves na úkor těch bílých...

Iluze

Iluze je o tom, že nic není takové, jaké se zdá být... tak jako v křišťálové kouli nevidíme svět takový, jaký je, ale jaký - snad jednou - bude. Jaký tedy je náš svět, když ho vidíme takový, jaký ho vidíme?

Úplně zbytečná fascinace

Tahle fotka je úplně zbytečná, protože.. je o ničem. Ani není hezká. Ale je také o fascinaci některými materiály, ze kterých dovedou lidé vyrobit hudebními nástroje. Je o hudebnících, kteří na ně umí hrát, až se tají dech.

Trio

Tři jízdní kola, krásně sestřižený trávník a touha člověka překonat útrapy a nástrahy na cestě ke chvilkovému štěstí.

Zebra

Opět jedna o tom, co na světě milujeme, co nás fascinuje a co prostě milujeme. Ale také o pravidelném a nikdy nekončícím střídání toho dobrého a špatného.

Linie (I)

Linie (II)

Linie (III)

Linie připomínají, jak nalinkované jsou naše životy. A jak se různé linie střetávají... a nebo také ne.