Podstata problému je totiž jako vždy velmi prostá. Cikáni z podstaty nenávidí gádžovskou populaci. Je pro ně jak osina v zadnici, neboť neustále poukazuje na problémy, které oni prostě nemají. Do jejich vysněného světa veselic, zpěvu, vína a tanců nepatří nějací upachtění mravokárci sedření z práce a vystresovaní nezaplacenými složenkami. Cikán žije teď! Co bude zítra ho nezajímá. Dnes se tančí, dnes se rodí děti, dnes je hojnost jídla a pití. Až není, je teprve problém. Problém, který od nepaměti řeší jediným způsobem. Ojebat gádža!