-

Nejste padlý z Marsu?,

ptá se mě jeden takhle.

Jen z lidského komparsu,

cože vy tak náhle?

-

No, připadáte mi tak,

jako padlý z Marsu.

A to je prosím jak,

jakého to rázu?

-

No, jste tak trošku mimo,

vybočený duchem.

Nepijete limo,

raději bijete vozembuchem.

-

Vozembuchem bijete

a rozdáváte rozumy.

Také pivo pijete

a nikdo vám nerozumí.

-

Někdo mi však rozumí,

ale vy si dejte bacha.

Ten, kdo ví a něco umí,

ne ten, kdo ve špíně se máchá.

-

Nejsem padlý z Marsu,

vždyť nikdo z nás tam nebyl.

Z pozemského komparsu,

aby jej pak "velebil".

-

Mars je pouhá pustina,

kde života nikde není.

Každému jen hlavu stíná,

ortel takového to znění.

-

Třeba se tam podívá

i někdo z naší Země.

Zvědavost je šelma divá,

prach a popel po mně.

-

Já jsem pane normální,

ale vy jste nejspíš z Marsu.

Výhrady ty morální,

jak z tamního mrazu.

-

-