-

Přijde člověk na svět,

a hned se mu něco nelíbí.

Avšak mámin zářivý to květ,

jenž přivine a políbí.

-

Dítě roste, rozhlíží se,

hraje si a zkoumá.

Učí se i ohlíží se,

kde je tady doma.

-

Odroste a do života vstoupí,

své zařazení tak hledá.

Čeho třeba a co si koupí,

jak vydělat na svůj chleba.

-

Žije svými zájmy,

i mnohdy svojí prací.

Vyhledává pány, dámy,

jak ti jsou pro něj jací.

-

Také v sňatek potom vstoupí,

poznav své lásky štěstí.

Čeho si nikde nekoupí,

žije však i bolestí.

-

Sám se stane rodičem,

nebo i někdy nestane.

Života smysl je v čem,

a čeho se mu dostane?

-

Naplňuje práci svoji,

dříve nebo později.

Znaven odchází v pokoji,

po skončeném tom ději.

-

Život člověku vždy přináší,

krásy, štěstí, útrapy.

Neboť to je tou cestou naší,

poctivou, bez atrapy.

-

 

P.P.Rubens, Klanění tří králů, 1634 (Baroko a rokoko,

M.Kitson, Artia Praha, 1972).

-