Tento článek je věnován mému soutěžnímu návrhu na přestavbu pláště Nové scény Národního divadla. Soutěž se konala v r.2009 a jejím úkolem bylo, kromě lepšího zapojení budovy do zdejšího historického prostoru, snížení přehřívání sálu v letních měsících a odhlučnění uličního provozu. Duté skleněné tvarovky stávajícího pláště budovy vytvářejí tzv. skleníkový efekt, v důsledku čehož bývá v létě nadměrně přehříván divadelní sál. Také je nedostatečná izolace od uličního hluku, což ruší představení.

Návrh řeší architekturu budovy NS moderním klasicistním způsobem, vhodným pro toto historické místo, a technické problémy snižuje dvěma plášti, v celkové tloušťce zhruba stávajícího pláště. Jedná se o vnější plášť hliníkové fasády, zavěšené na vysunuté pomocné ocelové nosné konstrukci, s neotvíratelnými zdvojenými determálními okenními tabulemi, a vnitřní plnostěnný plášť s veškerými izolačními obklady, zavěšený na hlavní ocelové konstrukci. Celá budova je nesena ocelovou konstrukcí.

Architektura návrhu v soutěži neuspěla, neboť porota ocenila, jak již to dnes v takových soutěžích bývá, extravagantní modernistické úlety, na tomto místě nerealizovatelné. 

Divadelní náměstí (soutěžní foto):

Pohled Národní třídou (soutěžní foto):

Řez navrženým pláštěm (detail):

Tyto další části návrhu nebyly v soutěži požadovány, vypracovány byly mimo ni:

Pohled od budovy ND:

Půdorys 1.NP (červeně návrh úprav):

Půdorys 4.NP:

Podélný řez:

Příčný řez divadelním sálem (červeně úpravy):

Příčný řez vstupní částí budovy: