Toužíme po zvláštnostech,

jež zpestřují náš všední život.

Také po lidských ctnostech,

ale nemáme k nim návod.

Ke každodenním běžnostem,

my upínáme svoji vůli.

Ty bývají i někdy mostem,

či proměnou se půlí.

Směrem různým,

k radostem, ale také k bolestem.

Výjimečně i k situacím hrůzným,

nebo v programu vítaném pestrém.

Ty obyčejnosti bývají k zlosti,

ale vážíme si jejich ctností.

Nic výjimečného sice nehostí,

neboť přednostmi jsou zvyklosti.

  Změna je prý život,

a stereotyp nuda.

Ten hořící svíčky knot,

 a k tomu i nějaká ta bžunda.

-