V pokračování svého předchozího článku na téma "dostavba Staroměstského náměstí" přináším architekturu průčelí navržených domů. Porovnávám zde také počátky návrhu z r.1991 s konečnou podobou těchto průčelí. Je to cesta od historizující postmoderny k dokonalejší architektonické syntéze historických slohů a modernou.

Kontinuální návaznost na staré slohy je zde nutná, stejně jako přínos naší doby. Tak podobně se vyvíjely i historické slohy, které přecházely jeden v druhý ve vzájemné kulturně-ideové kontinuitě. Tvoří proto jednotu, byť se jedná o různé stylové projevy (románské počátky - gotika - renesance - baroko - klasicismus - neoslohy 19.století - secese - počátky moderny). Moderní architektura se ve svém dalším vývoji stále více vzdalovala ve svém obsahu i formě starým slohům, až s nimi ztratila kulturní kontinuitu. Proto její projevy nemohly na Staroměstském náměstí uspět a proluka zůstala dodnes nedořešená. Ovšem její problém stále podněcuje architekty k nalezení vhodného řešení dostavby.

Pokračování příště.

První návrh na dostavbu menšího radničního křídla z r.1991.

Konečné řešení průčelí.

První návrh na připojené štítové domy z r.1991.

  

Modrý dům - výsledný návrh.

Dopracovaný Růžový dům.

Žlutý dům.

Severní průčelí dostavby (pohled od kostela sv.Mikuláše).

Zadní (dvorní) strana dostavby.

Půdorys Staroměstského náměstí s dostavbou proluky.