-

Vedli se za ruce v krajině hojnosti,

naplněni radostí a svým štěstím.

Tou krajinou, jež každého tu hostí,

kdo nepřichází ve lsti.

-

Plnou květů a ptačího zpěvu,

stromů, keřů i bublavých potůčků.

Prostě, ve svém parádním oděvu,

kde i domky doplňují poučku.

-

Na obloze sluníčko s bílými mráčky,

opodál pak vyskočila srnka.

Šli svou cestou, dle turistické značky,

a hle, na struny tu někdo brnká.

-

To jiný pocestný si na kytaru hraje,

jako doprovod těch ptačích hlásků.

 Píseň svěžesti, celého kraje,

kde ti mladí si vyznali lásku.

-

A neměli s sebou ani mobil,

v tu procházkovou neděli.

Proč také, k čemu by jim byl,

vždyť ten pohodu jen dělí.

-

Došli až k velkému rybníku,

plnému rozkvetlých leknínů.

Jenž hojnému životu dal vzniku,

kde odpočinuli si ve stínu.

-

K večeru osvěženi se vraceli,

a nakonec s polibkem loučili.

A to je již tento příběh celý,

v němž mnohým se i poučili.

-

-