-

Rčení: "z ničeho nic" je jen nic,

avšak pouhé nic být nemůže.

Vždy se jedná o něco víc,

co ničemu k něčemu pomůže.

-

"Z ničeho, že by povstalo něco"?,

 toť také logický nesmysl.

 Jen slovní hříčky pro kdeco,

jež tak přicházejí na mysl.

-

Naproti tomu: "z něčeho něco",

jako náhle a z čista jasna.

To zní tu již jako co?,

jako logika spásná.

-

A nakonec "z něčeho nic",

jen tak do tohoto kompletu.

Třeba do slovních pranic,

pro nějakého popletu.

-

"Z ničeho nic" se stal zázrak,

že tma byla náhle tmoucí.

To lunu stříbrnou zahalil mrak,

v té neprostupné noci.

-

-

Rčení: "kde nic tu nic" je také nic,

ale ne tak doslova.

Vždy tam bývá i o něco víc,

ta přidaná hodnota slova.

-

Naopak: "kde něco tam něco",

znamená třeba mnohem více.

A nebývá to ledasco,

někdy i větší pozice.

-

"Kde nic tam něco" se neříká,

ale i to má svoji logiku.

Zde jen takto psaná rétorika,

a záleží vždy na zvyku.

-

"Kde něco tam nic",

toť řečnický nesmysl.

A co dodat ještě k tomu víc,

již nepřichází na mysl.

 

-

Psáti o ničem jako o něčem,

i jak se nám to prolíná.

Působit vlídným slovem či mečem,

jako zdravé dřevo nebo pilina.

-

-