-

No, to je ale hezké rčení,

takto být až šťastný.

Bez vlastního určení,

jen s pocitem slastným.

-

Zmizelo tělo, duše také,

v tom prudkém návalu radosti.

A to překvapení, že bylo jaké?,

výhra miliónů, což více je než dosti.

-

Štěstím byl celý bez sebe,

až se mu náhle stalo zlem.

Pak peklo vzalo si ho, či nebe,

proměnou čarovným kouzlem.

-

Odešel tak za štěstím,

mimo tělo své i duši svou.

A zůstal po něm jenom  stín,

pro velikou výhru snovou.

-

Ničeho proto příliš,

zla, ale ani velké radosti.

Nikdy nevíš, čemu ty jsi blíž,

co tebe k čemu přemostí.

-