Ty může člověk spatřovat v různých projevech života.

V narození nového života, v příjemných svých prožitcích, pocitech nebo v dobrém skutku.

Krásu můžeme spatřovat prakticky všude.

Někdo se dokáže radovat i ze zcela prostých věcí, které jiný přehlíží.

Někdo miluje bohatství a kouzla přírody, v lidské tvořivosti obdivuje umělecká nebo technická díla.

Potěší vlídné slovo a dobré mezilidské vztahy, pro každého šité jinak.

Mezi pozitivní vlastnosti patří např. pokora, trpělivost, upřímnost, přejícnost. Vysoce ceněná je obětavá práce nebo i oběť pro druhého či druhé.

Člověk je jen člověk a s dobrými vlastnostmi v sobě nosí i ty nedobré, které se ale i vzájemně podmiňují. Bez jednoho by nebylo druhého.

To celé dohromady pak tvoří plnosti života a jeho krás.

Lidé se vzájemně chápou nebo nechápou, hašteří se, ubližují si, ale také usmiřují, sbližují a milují.

Utrpení je také nutné pro dosažení radosti.

Někdy člověk usiluje i o velký a pro mnohé jiné ušlechtilý čin, kterého ale nemůže za daných podmínek a okolností dosáhnout. Zůstane jen tak po cestě, ale ani to nemusí být žádná tragédie, neboť podstatným se stane ono dobré úsilí. Svého cíle třeba nedosáhne, přestože pro něj mnoho vytrpí a mnoho udělá, ale položí tak pro jeho dosažení určité předpoklady.

Touha a cesta za krásami bytí dává životu smysl, ať se již odvíjí na různých úrovních.

-

Dostavba západní strany Staroměstského náměstí v Praze je

největším historicko-soudobým architektonickým problémem,

který nevyřešilo ani 9 soutěží během téměř celého 20.století.

Kdo hledá najde, ale kdo hledá tam, kde nenajde, tak nenajde.

Proč se tedy stále hledá tam, kde se nikdy nic nenašlo?

Možné urbanisticko-architektonické řešení dostavby

v harmonické návaznosti na stávající historickou část

Staroměstské radnice a na zástavbu celého náměstí.

-