Spisovatel Jan Čep (1902-1974) je jednou z osobností, které svou tvorbou na mne výrazně zapůsobily a ovlivnily i moje směřování. Povídky tohoto prozaika a básníka jsou výjimečné svým obsahem duchovního pohledu na život prostého venkovského člověka. Jeho životní osudy autor popisuje nevšedním a osobitým stylem básnické prózy.

-

Jak vroucí je duše tvá,

jakým květem zdobená.

Svým pohledem zcela svá,

a životem hloubená.

-

"Děravý plášť", "Polní tráva",

"Zeměžluč" či "Letnice".

Každá ta poídka hodnota pravá,

"Zlatá a modrá", plodná vinice.

-

Život prostého venkovana,

vždy podán duší básníka.

Žádná výpověď takto hraná,

jaký duchovní zážitek vzniká.

-

Jen Čep, který se narodil na Hané, v Myslechovicích poblíž Litovle, se znal i s mým otcem, který také pocházel z tohoto kraje. Můj otec byl ve 30. a 40.letech organizátorem "Akademických týdnů na Moravě" (od roku 1936 do roku 1947). Byla to setkání mladé katolické inteligence s významnými osobnostmi z duchovního, uměleckého i vědeckého světa. Přednášky zde byly na kulturně-historická, teologická a sociální támeta (sociální život, duchovní život, etika, umění, filosofie, pedagogika, křesťanská sociologie). 

Místem konání byl Svatý Kopeček u Olomouce (každoročně od r. 1936 do r. 1941). V roce 1942 se "Akademické týdny" konaly v Jaroměřicích u Jevíčka, v r. 1943 v Kokorách u Přerova, jak se tak akce přemísťovala podle možností v době okupace. V r. 1944 se měly "Duchovní dny" konat v Ostravě, avšak gestapo vyslídilo přípravy a znemožnilo jejich uskutečnění. Po osvobození se "Akademické týdny" konaly opět na Svatém Kopečku (jubilejní 10. ročník). V r. 1946 a 1947 pak bylo toto setkání ještě v Beskydách na Gruni. Ovšem rok 1948 učinil konec těmto akcím.

 

Jan Čep, který emigroval před komunisty v r. 1948 do Francie, byl také aktivním účastníkem "Akademických týdnů na Moravě". Na fotografii je na jednom z těchto setkání na Svatém Kopečku u Olomouce.

-