-

Již tam nad obzorem svítá,

 prostor se plní paprsky.

Tak nový den nás tu vítá,

byť slunce čas ještě brzký.

-

Věci stále zřetelnější,

jak pevný jim dáván tvar.

Pro vnitřní stavy a vnější,

toť nezbytný sluneční dar.

-

A hle, slunce již vychází,

ohnivý kotouč záře.

Nové děje si cestu razí,

a probouzí ze snáře.

-

Obloha zalitá zlatem

i svým stříbrem dohromady.

Těžko psát, jakým karátem,

tady žádné není rady.

-

Je to ale zimní slunce,

které tepla dá jen málo.

Nezahřeje proto ruce,

co se mi to v noci zdálo?

-