-

Ruka jeho, kolem krku jejího,

a její ruka, kolem pasu jeho.

Ty tího smutku, jenž stíhají muka,

čeho se dostalo těm, ta proluka!

-

Odlehčeni tak, od pozemské tíže,

kráčejí i s hlavou přikloněnou.

A čížek, švitoří jim v ozvučení,

odměnou, by ještě bylo lehčeji.

-

Potom se zastaví a políbí,

něco si sdělí a cestou jdou dál.

Líbí se jim tu i mluví o tom,

smál se také a chválí kdeco.

-

Na chvíli pak na lavičce sedí,

v rozmluvě, o něčem vážnějším.

Hledí, a zas má milá, můj milý,

vším jsou sobě, vzdor pomluvě.

-

(rýmování křížem ve schématu ABAB)