-

K něčemu stále nutí,

tělo, mysl i cit.

Někdy, až k prasknutí,

co, chtěli bychom mít.

-

Rozpínáme křídla,

napínáme plachty.

Opouštíme sídla,

temnoty své šachty.

-

Z darů víc okusit,

kde upnout své síly.

A tolik nemusit,

v touze, cestou k cíli.

-

Avšak slevy tu není,

pnutí, věčné hnutí.

Vždy mění tón znění,

i činitelé krutí.

-

K prohloubení ducha,

rozumu a citu.

Slova jednoduchá,

i s nádechem mýtu.

-

Joseph Mallord William Turner, Parník ve sněhové bouři,  olej, 1842