Tento blog je, vzhledem ke své májové aktuálnosti, zaměřen kriticky na lyricko-epickou báseň "Máj" K.H.Máchy. Četl jsem ji kdysi dávno jako žák základní školy (či již středoškolák), neboť patřila k povinné četbě. Tehdy jsem nebyl schopen se k ní vyjádřit nějak kriticky, neboť nám byla předkládána jako vrchol českého romantismu v poezii, a my byli jen žáci či studenti.

Nyní jsem se k ní po letech vrátil již s bohatými životními zkušenostmi, i s určitým nadhledem v této umělecké tvorbě. A doslova jsem byl šokován, jak na mne nyní Máchův "Máj" zapůsobil. Rozsáhlé dílo o čtyřech částech a dvou intermezzech, doslova přeplněné různými básnickými představami, vizemi a obrazy, bylo pro mne jako čtenáře neúnosné. Nemohl jsem je přečíst ani zdaleka celé, neboť vůbec nerespektuje tzv. percepční principy vnímatelnosti uměleckého díla. Chrlí spousty umělých i neumělých veršů, často ve zmatečných nakupeních i souvislostech, bez ohledu na čtenáře.  

Mácha si píše, jak ho co napadne, byť sleduje určitý epický děj. Verše jsou nepřehledné, neuspořádané a často i naivní a diletantské. Skrumáž bez logického členění v kratších odstavcích nebo slokách.

Mácha studoval filosofii a práva a zemřel v 26 letech, tedy jako mladý a nezkušený muž.

-