-

Kdo, koho může pochopit,

já tebe, nebo snad ty mě?

Vždyť není dáno uchopit,

ani světlo, duše temné.

-

Každý sám sobě hádankou,

napříč celým svým životem.

Výběrů a vkladů bankou,

svoboden, spoutaný plotem.

-

I v druhém hledáme sebe,

tak nahlížíme v jeho tvář.

Vidíme však jiné nebe,

v něm pak cizí světla zář.

-

To tajemství nám dává žít,

podle sebe, soudím tebe.

V protikladu, se i množit,

životu tak ku potřebě.

-

Paul Gauguin, Odkud přicházíme, co jsme, kam jdeme?, 1897.

-