-

To je ta naše láska,

již si sami tvoříme.

A to, že ve švech praská,

tím, jak se jí dvoříme.

-

Roste, roste, přerůstá,

až obrací se v nářek.

Pak, umlčená ústa,

v soutoku lásky všech řek.

-

Jaká cesta nám správná,

ta může být jen naše.

Šlapaná odedávna,

příběhy nad ty zašlé.

-