Při řešení problému dostavby Staroměstského náměstí v Praze jsem hledal odpovědi na mnoho otázek.

Novou radnici? Ano, ale jak velkou, menší? Původně tam byla menší a hodila se tam lépe než ta pozdější velká budova.

Tak tedy menší radnici a zbytek proluky ke kostelu sv.Mikuláše doplnit připojenými domy tak, aby netísnily v pohledech natočené průčelí kostela, uplatňující se v obrazu rynku.

Jaký typ budov zvolit, tradiční nebo něco úplně nového? Po tom všem, co se zde vyzkoušelo, nejlépe zůstat u tradice.

Jaký architektonický styl těm domům dát, historizující nebo moderni? Asi obojí dohromady, ve stylu novém. To je ale velmi těžká věc, neboť v tomto místě není podobného příkladu. Tak se pokusit něco takového vytvořit, aby se to hodilo do náměstí a bylo to zde i přínosné.

Jak zastavět proluku? Tak, aby zbylo i dost místa (vedle komunikací) i pro zeleň a odpočivadlo s občerstvením. Rovněž, aby se pohledově zakryly nevzhledné dvorní fasády zdejších budov.

A co funkční využití navržených domů? Variabilní, částečně propojené interiéry pro co nejširší funkční možnosti (reprezentace, výstavy, kultura, kanceláře, učebny, občerstvení, prodej vhodného zboží).

Snaha byla velká a výsledek?

Jedná se o řadové domy, doplňující kompozici souboru budov západní strany Staroměstského náměstí. Hlavní architekturou jsou zde radniční věž a kostel sv.Mikuláše, dostavba by je měla podtrhnout a umocnit v jejich účinu. Tedy ne podobně jako Wiehlova radnice, která je zde další, horizontální i nepatřičně vysokou dominantou, a obě vertikály spíše sráží a v jejich vyznění oslabuje.

Tedy kompoziční vázanost staveb dle zásad a principů souladu a kontrastu tvorby tradičního urbanismu a architektury.

Vítězný, ale přesto nerealizovaný návrh arch.A.Wiehla ze soutěže v r.1909

(Srdce města, URM Praha 2008).

Opoziční návrh, řešící dostavbu čtyřmi domy, rovněž stylově historizujícími,

ale zároveň moderními.

-