-

Stín sem, stín tam, neunikám,

neboť ve stínohře žiji.

Stínem jsi ty, stínem já sám,

i vlastním stínem se kryji.

-

Předáváme stopu stínu,

otiskem hraného znění.

A myjeme, v čistotu špínu,

sami sebou okouzleni.

-

Byl jsi tu, a kde jsi nyní,

co tu po tobě zůstává?

A kdo koho za co viní,

jen vzpomínka mlhavá.

-

Nejsme víc, než couboj stínů,

v úsilí o sjednocení.

Podobni, směsici plynů,

a v něm i osamoceni.

-

Já, ty, on, a my jsme všichni,

herci, divadlem žijící.

Jen si do někoho píchni,

zahraje ti roli krycí.

-

-