-

Jen pomyslím a je pryč,

ta myšlenka prchavá.

Co mých pout se obává,

odskočí si jako míč.

-

Chyť si ji a upoutej,

dej jí smysl, víru, vztah.

Ať překročí i svůj práh,

vždy tak na mnohé se ptej.

-

Z nitra duše, z vnějších stran,

ustrojit a vyzdobit.

Aby mohla oslovit,

pravdivostí bez zábran.

-

Astronaut

-

Oknem hledím na lesy,

v kopci, kde také domky.

Jako městské úlomky,

krajiny té noblesy.

-

Obloha v barvách šedi,

nálada zádumčivá.

Příroda, skrytě živá,

dává mi odpovědi.

-

Co módou se dnes nosí,

a uměním pak stává.

Kde ta hodnota pravá,

nebo o přízeň prosí.

-

Úroda či holá pláň,

pole zaplevelené.

Směry, takto zvolené,

si vybírají svou daň.

-

Oknem hledím na lesy,

kde tam v dálce pohyb aut.

Jako čísi astronaut,

jehož ta směs neděsí.

-